Karel Tomeš

* 11. 7. 1877, Helvíkovice (Ústí nad Orlicí), Česká republika (Czech Republic)
† 28. 1. 1945, Dachau

 

národnost: česká
pohlaví: muž

Karel Tomeš

V pořadí teprve třetí český starosta města Brna (od roku 1851, kdy město začala řídit městská rada s voleným starostou v čele) se narodil v řemeslnické rodině, jeho otec byl tkalcem. Do Brna se Tomešovi přistěhovali, když bylo Karlovi
5 let. Po obecné škole absolvoval gymnázium a zapsal se na práva, ta však nedokončil. Stal se účetním ředitelem Moravského zemského výboru, působil i v žurnalistice. Za I. světové války byl odveden na ruskou frontu. U Přemyšlu se jako velitel přední stráže vzdal 17. prosince 1914 Rusům . Přihlásil se do československého vojska, pracoval pak např. v kanceláři evidenčního důstojníka ruských legií v Omsku a v mobilizačním středisku v Jekatěrinburku. V červenci 1919 se vrátil do vlasti. Podílel se na organizování a sjednocení legionářů, stal se členem ústředního zastupitelstva Československé obce legionářské a předsedou její brněnské župy. Zkušenosti měl jako aktivní člen Sokola v brněnské župě Jana Máchala. V roce 1924 byl zvolen za Českou stranu socialistickou do městského zastupitelstva, posledního prosincového dne roku 1925 byl zvolen starostou města Brna. Jeho mandát trval celých 10 let. Tomeš jej využil ve prospěch města, například k vypsání veřejné soutěže na vypracování generálního zastavovacího plánu, soutěži dopravně-komunikační, zasloužil se o vznik brněnského výstaviště, zahájení výstavby Kníničské (dnes Brněnské) přehrady, dokončení přestavby starého zemského domu na Novou radnici, za jeho funkčního období byly vybudovány sociální ústavy v Bohunicích, krematorium, zřízeny městský pohřební ústav, ústřední zahradnictví města Brna, desinfekční ústav, postaven most mezi Husovicemi a Maloměřicemi, železná lávka mezi Husovicemi a Židenicemi. Ve 30. letech, kdy se i Brno potýkalo s dopady světové hospodářské krize, ustavil starosta Tomeš polovojensky organizovaný Prapor práce, který poskytl práci stovkám nezaměstnaných na nouzových stavbách komunikací, při rozšiřování stokové sítě nebo při úpravách městské zeleně. Za německé okupace byl Tomeš jako vedoucí odbojové sokolské skupiny zatčen a odsouzen ke třem a půl letům vězení. Po uplynutí trestu jej nacisté místo propuštění odvezli do Kounicových kolejí a po osmi měsících čekání pak do koncentračního tábora v Dachau, kde zemřel na naočkovaný skvrnitý tyfus.

Tomeš se dočkal i významných ocenění – Řád sv. Sávy III. třídy v r. 1929, ve stejném roce Řád Bílého lva IV. Třídy. V roce 1947 k nim město Brno přidalo udělení čestného občanství.

Starostu Karla Tomeše připomíná po něm pojmenovaná ulice, k pamětním deskám na Dominikánském nám.č.1 a Kounicově ulici č. 20 přibyla 1.7. 2005 pamětní deska s bustou na rodinné vile Tomešových v Tomešově ulici č. 6.

zdroj: www.brno.cz

Karel Tomeš

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Brno (Brno-město), Brno (Brno-město)