pohlaví: muž

NK AUT: jk01100579

poznámka:
RNDr., N

Bohumír Justyn Popelář

Narodil se sice v Čechách, v selské usedlosti na Klatovsku, ale svůj profesní i osobní život spojil s Brnem. Od dětství měl možnost díky tetě, kastelánce na zámku Žinkovy, poznávat krásu a hodnotu uměleckých předmětů ze zámeckých sbírek i kouzlo okolí s romantickým parkem a jezerem. V roce 1921 se rodina přestěhovala do Brna. Otec se stal správcem oddělení přírůstků a starých tisků v brněnské Universitní knihovně. Synek za ním často docházel a objevil další kouzlo, které poskytovaly knihy, zejména ty starší. Stal se z něho náruživý čtenář. Vychodil českou reálku v Husovicích, na maturitu navázalo ještě roční studium na pedagogické akademii. Srdce táhlo mladého Popeláře k historii a filozofii, kvůli neutěšené finanční situaci v rodině se však snažil najít praktické uplatnění. To se ale kvůli hospodářské krizi a vysoké nezaměstnanosti neuskutečnilo. Bohumír Popelář se tedy rozhoduje pro Přírodovědeckou fakultu Masarykovy university. Přivýdělek měly přinést kondice a případné učitelské zaměstnání.To se podařilo najít – nabídlo se místo výpomocného učitele v Obřanech. Popelář přijal a ve volném čase se věnoval studiu zeměpisu a geologie. Povinnou službu, po marných pokusech o odklad, nastoupil u 106. dělostřeleckého pluku v Brně. Po absolvování důstojnické školy v Bratislavě a kurzu v Olomouci se stává četařem – aspirantem. Už jako poručík velí za mobilizace v roce 1938 dělostřelecké rotě. Okupace Československa v roce 1939 vrací Bohumíra Popeláře jako učitele do pomocné školy a znemožní mu ukončení studií. České vysoké školy jsou zavřeny. Z jeho platu výpomocného učitele pak přes válku žije prakticky celá rodina. Osvobození v roce 1945 znamená pozitivní změnu i v životě Bohumíra Popeláře. Končí jako výpomocný učitel, získává definitivu, v roce 1946 získává doktorát přírodních věd. Je jmenován inspektorem pro speciální školství. Poté se stává tajemníkem a odborným asistentem nové otevřené Pedagogické fakulty. Uplatňuje už jako přednášející své zkušenosti z oboru defektologie, v níž se stal brzy autoritou. Rozvoji této specifické pedagogické disciplíny se věnoval s velkým úsilím. Znal z vlastních návštěv metody i prostředí v ústavech pro postižené a opuštěné děti, pracoval v komisi Zemské třídící stanice pro mládež anormální i v ústavu pro narušenou mládež. Podařilo se mu soustředit okruh odborníků, z nichž se postupně vytvořil základ moravské teoretické defektologie.
Druhou vášní RNDr. Popeláře bylo Brno a jeho historie. Byl vynikajícím znalcem brněnské historické topografie, neúnavně studoval a vyhodnocoval prameny a literaturu, shromáždil kartotéku s několika tisíci údajů o našem městě, jeho stavbách, osobnostech, událostech. Brňané znali a vyhledávali jeho přednášky, vycházky a exkurze, populární byly jeho články v tisku a rozhlasové pořady. S mimořádným zanícením se Bohumír Popelář věnoval popularizaci brněnské historie mezi mládeží. Patřil na začátku 60.let k zakladatelům a organizátorům celoměstské soutěže pro školy „Znáš své město?“, která v různých modifikacích pokračovala a přetrvala dodnes. Jeho kniha Urbář pověstí brněnských se na knihkupeckých pultech ani neohřála. Dětem věnoval příběh z brněnské historie Statečný Vít. Další díly Urbáře, s pracovními názvy Listář a Adresář, už zůstaly jen v rukopise. Jejich autor, Bohumír Justýn Popelář, zemřel v necelých 55 letech.
zdroj: www.brno.cz

Bohumír Justyn Popelář

Bohumír Justyn Popelář

encyklopedie/slovník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2000	Slovník českých autorů knih pro chlapce (a nejen pro ně), Nakladatelství Ostrov, Praha
	2016	Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (2. svazek N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha