Heinrich Fanta

* 26. 8. 1877, Vídeň (Wien), Rakousko (Austria)
† 9. 2. 1941, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
architekt, pedagog

 

národnost: německá
pohlaví: muž

heslo:
Heinrich Fanta * 26.08.1877 Vídeň, Rakousko. † 09.02.1941 Brno, Česká republika. Architekt. Pedagog. Odborný publicista.
Prof. Ing. arch. Heinrich Fanta se narodil ve Vídni, kde vystudoval v letech 1896-1900 Vysokou školu technickou. Po škole pracoval mezi lety 1901 a 1903 jako architekt ve Vídni a v Mnichově, byl také asistentem na katedře užitkových staveb na Vysoké škole technické ve Vídni. V roce 1902 se stal členem Rakouského spolku inženýrů a architektů ve Vídni. V březnu 1904 byl jmenován profesorem na Stání průmyslové škole v Liberci a do první světové války projektoval s Maxem Kühnem. Od začátku války Heinrich Fanta sloužil na frontě a od roku 1916 pracoval na projektech pozemních staveb železnice ve Fleimstalu (Val di Fieme) a ve Grödentalu (Val Gardena) v jižním Tyrolsku. Ještě před propuštěním z vojenské služby byl v roce 1918 jmenován řádným profesorem užitkových staveb na Německé vysoké škole technické v Brně. Z Liberce se však odstěhoval teprve v roce 1924, do té doby směl koncentrovat výuku v Brně do jednoho až dvou týdnů v měsíci. Od počátku na novém pracovišti přednášel encyklopedii pozemního stavitelství, v letech 1924-1925 a 1931-1933 byl děkanem oddělení architektury a pozemního stavitelství a v letech 1925-1926 a 1933-1934 zastával dokonce úřad rektora. Od roku 1926 byl členem a od roku 1939 předsedou německého Moravského uměleckého spolku. Na podzim 1940 onemocněl zánětem pohrudnice a 9. 2. 1941 v Brně zemřel. Heinrich Fanta byl eklektikem v nejlepším slova smyslu a patřil mezi ty architekty - české Němce, kteří se snažili spojit moderní architektonické trendy s místní tradicí. Před první světovou válkou navrhoval secesně laděné stavby, historizující domy navazující na místní severočeskou architekturu a dostal se až k nové vlně klasicismu od počátku desátých let. S Maxem Kühnem projektoval kostely, administrativní budovy, veřejné stavby, rodinné i zaměstnanecké domy, panská sídla i tovární stavby. Po válce byl činný nejen na Moravě, ale také v severních a východních Čechách. Jeho spolupracovníkem se stal architekt Emil Tranquillini (1884-1955) a později syn Fritz Fanta (1906-1988). Už během války se Fanta zaměřil více na utilitární a technickou architekturu, kterou dále propracoval v letech dvacátých. I nadále se též věnoval veřejným a obytným budovám – účastnil se soutěží na divadla, radnice, projektoval administrativní budovy, nevyhýbal se ani činžovním domům. Díky tomu, že byl stále oblíben u několika majetných podnikatelů a lékařů, mohl pracovat na přestavbách i novostavbách jejich sídel až do druhé poloviny let třicátých.

Dílo:

Brno
— před 1925, činžovní domy pro Moravskou Eskomptní banku, Úvoz 25 a 27 (s Emilem Tranquillinim)
— 1927-28, návrh na stavbu německého divadla (s Emilem Tranquillinim)
— 1930, soutěžní návrh na budovu Všeobecného penzijního ústavu, Burešova 20 (s V. Baierem)
Broumov
— 1927-28, vila Oskara Novotného, Šalounova 127
— kolem 1935, přestavba obytného domu
— venkovský a zahradní dům pro Margot Rössler
Hejnice
— 1907-08, vila a hospodářské budovy pro F. Cžižka, Hejnice 434-436 (s Maxem Kühnem)
Hronov
— 1925, správní budova a turbínová hala přádelny bavlny (s Emilem Tranquillinim)
Cheb
— 1906, soutěžní projekt na Veřejnou knihovnu Dominka Kreuzingera (s Maxem Kühnem)
Jablonec nad Nisou
— 1929, návrh nové radnice (s Emilem Tranquillinim)
Kufstein (Rakousko)
— před 1910, návrh reálné školy (s Maxem Kühnem)
Kyjov
— 2. polovina 20. let, projekt obilního a cementového sila
Liberec
— 1905-07, kaple Neposkvrněné Panny Marie Královny andělů U Obrázku v Liberci – Ruprechticích (s Maxem Kühnem)
— 1906, dřevěný hostinec pivovaru Medinger & Co. na výstavě českých Němců (s Maxem Kühnem)
— 1906, pavilón trutnovského pivovaru na výstavě českých Němců (s Maxem Kühnem)
— 1908-10, fara a kostel sv. Antonína Paduánského v Liberci – Ruprechticích, Markova ulice (s Maxem Kühnem)
— 1908-11, areál kapucínského hospice s kostelem sv. Máří Magdalény, Jungmannova ulice (s Maxem Kühnem)
— před 1910, projekt galerie pro Liberec (s Maxem Kühnem)
— 1910-11, vila Dr. Emila Tauscheho, Vrbova 6 (s Maxem Kühnem)
— před 1912, stáčírna lahvového piva (s Maxem Kühnem)
— 1908-11, dvě budovy tkalcovských továren pro firmu Joh. Liebieg & Co. (s Maxem Kühnem)
— kolem 1911, vila Willyho a Alfreda Ginzkeyových, Liberec – Vratislavice nad Nisou (s Maxem Kühnem)
— 1911-13, Rakouský úvěrový ústav v Liberci, 1. máje 18 (s Maxem Kühnem)
— 1914, soutěžní návrh krematoria (s Maxem Kühnem)
Malá Skála
— před 1910, přestavba maloskalského zámku, Malá Skála 211 (s Maxem Kühnem)
Moravská Ostrava
— 1934, interiérové vybavení domu dr. E. Noe (se synem Fritzem)
Nové město pod Smrkem
— před 1906, panský dům Willy von Klingera (s Maxem Kühnem)
Olomouc
— 20. léta, náhrobek ve tvaru katafalku pro rodinu Hellerovu v židovské části Ústředního hřbitova v Olomouci
Praha
— 1921, administrativní budova firmy Juta GmbH v Praze, Štěpánská ulice 34
— byt Hanuše Skutezka
Tatranská Lomnica (Slovensko)
— 1930, soutěžní návrh na Masarykův pavilon
Trutnov
— před 1906, kaple rodinné hrobky továrníka Johanna Etricha (s Maxem Kühnem)
— před 1914, komplex rodinných domů, Zahradní město (s Maxem Kühnem)
— 1912-14, budova okresního úřadu, Pražská 169 (s Maxem Kühnem)
— 1934, dům lékaře dr. Ludwiga Lederera
Úpice
— 1922, přestavba Oberländerovy vily, ulice Dr. A. Hejny 133
— 1930-31, kanceláře firmy Oberländer
— 1932, Buxbaumova vila, Tyršova ulice 351
— 1934, přestavba domu E. B.
— 1936, zahrada F. Morawetze (se synem Fritzem)
Val di Fieme (Fleimser Tal) v jižním Tyrolsku (Itálie)
— 1916, projekty železničních stanic: Cavalese, Castello, Montan, Pausa, Auer-Markt, Kaltenbrunn, Kalditsch a San Lugano
— 1917-1918, pozemní stavby železniční dráhy – budovy nádraží, depo, portál tunelu (s L. Orleyem)
Vídeň
— nejpozději 1902, portál obchodu J. Mühlhausen´s Nachfolger, Kärtner Srasse 28

poznámka:
NK neuvádí 2010, 2011, 2012,