Jan Kutálek

* 20. 7. 1917, Praha, Česká republika (Czech Republic)
28. 5. 1987, Praha, Česká republika (Czech Republic)
keramik, sochař, kreslíř

 

národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Jan Kutálek
20.7.1917 – 28.5.1987

Narodil se v Praze v Nuslích, kde maminka vedla malou vyšívačskou dílnu. Jeho tatínek pocházel z jižní Moravy. Na jižní Moravě přicházel Jan Kutálek během prázdnin do styku s lidovým uměním, které si zamiloval a bylo pro něj později bohatým zdrojem inspirace. Ve 30. letech studoval malbu u R. Vejrycha. Pak cestoval Rakouskem, prošel kus Jugoslavie a velkou část Itálie, často i pěšky. Z té doby zřejmě pocházejí jeho opakovaně se vracející náměty z antiky a komedie del arte. Po návratu sloužil dobrovolně celý rok u dragounů – koně měl rád a uměl na nich dobře jezdit. Po válce studoval sochařství u Karla Pokorného na Akademii výtvarných umění, ale kámen mu jako materiál neučaroval. Na tradičních hrnčířských trzích v Praze na Kampě ale objevil hlínu, která mu umožňovala uplatnit současně jeho cit pro tvar, kresbu i barvu. Svou inspiraci nacházel v lidové tvorbě, okouzlovala ho řemesla, cirkusy, jarmarky. Ovlivňovala ho literatura, historie, antika, slovanská mytologie, svět pohádek i moderní umění. Hlína ho poslouchala - svědčí o tom bohatost i technická náročnost tvarů. Také používání glazur dovedl k dokonalosti – uměl je nejen klást vedle sebe, ale i přes sebe, a vytvářel tak neobvyklé a zajímavé barevné efekty. Ovládat hlínu i glazury se přitom učil více méně sám, jen s pomocí zkušeností starých mistrů hrnčířů a kamnářů. Škoda, že své zkušenosti nikomu nepředal – nikdy neměl žádného žáka. Učit někoho, to mu nešlo – jen s dětmi v keramickém kroužku si nějakou dobu docela rád „hrál“, když byl jeho syn ve školním věku. Říkal, že má velké štěstí, že si při své práci může zároveň hrát. A hrál si nejen s hlínou a glazurami, ale i s názvy svých figurek – vodníci se jmenovali Držpalec, Vasrštand, Fišpajtl nebo Vantrok, plivníci zase Spifajn, Matinoha, Držgroš nebo Tiradim. Celý život obměňoval svá oblíbená témata a hledal další tvary a barevná souznění, až na konci své dráhy dospěl k prostému válcovitému tvaru s výraznými, charakteristickými detaily i glazurami. Jeho umění je srozumitelné a jeho pohled na svět je laskavý. A také proto je jeho tvorba tak nadčasová.















poznámka:
zakladatel české figurální keramiky s humorným a groteskním charakterem