Po davové atmosféře...

typ dokumentu: text
rok vydání: 2010
počet stran: (3 list y)
výška x šířka [mm]: 297 x 210
jazyk: český

poznámka:
-
Po davové atmosféře na vernisáži výstavy Františka Skály v nově otevřené Galerii Navrátil nyní opět návrat ke klidu a komornímu prostředí Galerie Litera. Výstavu „Konkrétní umění“ z vlastních zdrojů střídá nyní výstava grafických prací Pravoslava Sováka. Částečně opět z depozitu galerie, z větší části pak přímo od samotného autora. Míla Navrátil roky kupuje mimo mnoha jiných také dostupné práce právě pana Sováka. Když nashromáždil dostatečný počet věcí, rozhodl se mu před časem udělat výstavu. A s tímto svým záměrem oslovil i Pravoslava Sováka. Ten byl překvapen, ale potěšen, postupně vybral a odsouhlasil pět věcí a přes svoji dceru, které bych chtěl tímto moc poděkovat, poslal ze Švýcarska dalších 15 grafik.
Biografickým údajům se povětšinou vyhybám, každý si je dnes může bez problému dohledat, ale v tomto případě přece jen udělám výjimku, protože informací, údajů a odkazů na autora je pramálo, alespoň tedy u nás, v Čechách.
Pravoslav Sovák se narodil 30. 8. 1926 ve Vysokém Mýtě. V letech 1942-43 navštěvuje Soukromou grafickou školu v Praze a Odbornou keramickou školu v Bechyni. 1945-47 Vysoká škola uměleckoprůmyslová, současně studuje i na Filozofické fakultě UK, např. existencialismus u Václava Černého. Od roku 1943 se přátelí s Vincencem Kramářem. Asistent na Univerzitě v Olomouci. Cesty do Francie a Egypta. V roce 1959 první samostatná výstava v Galerii Václava Špály v Praze. 1960 spolupráce s divadlem Semafor, samostatná výstava. V 60. letech výstavy doma i v zahraničí – Praha, Kassel, Wuppertal, Vysoké Mýto, Londýn, Bochum, Amsterdam, Kodaň, Oslo, Essen atd. V roce 1966 třítýdenní pobyt ve švýcarském Klee-Archiv v Bernu, přátelství s Markem Tobeym. 1968 emigrace. Od roku 1969 žije ve Švýcarsku, v Hergiswillu. Následují další a další výstavy – Zürich, Philadelphie, Basilej, Norinberg, Bienale v Benátkách, Bonn, Düsseldorf, Paříž, Lucern, Reutlingen, Mnichov, opakovaně New York atd. V roce 1994 grafická retrospektiva v Kupferstichkabinett Berlin, o rok později přenesená do paláce Kinských v Praze. Vydání Soupisu grafických prací. Tato asi nejdůležitější kniha o Sovákovi mapuje jeho práci z let 1958 – 1993. V letech 1975-1991 profesor volné grafiky na Vysoké škole v Kolíně nad Rýnem.
K jeho profesuře a lásce k Americe jedna malá vsuvka. V Jízdárně Pražského hradu je nyní k vidění velká výstava dalšího Čecha žijícího v zahraničí, Jiřího G. Dokoupila. A jaká je mezi oběma souvislost? Cituji Jiřího Dokoupila: „V Německu jsem po maturitě studoval na umělecké škole, kde učil i český výtvarník a emigrant Pravoslav Sovák. A tomu jsem vděčný za to, že mi jednoho dne řekl – Evropa v umění nic neznamená, musíš do Ameriky. Pan Sovák měl známého rektora českého původu na prestižní Cooper University, kde jsem dostal na rok stipendium.“
Další výčet Sovákových výstav by mohl následovat, já však chci zmínit pouze, pouze ovšem v uvozovkách, retrospektivu ve vídeňské Albertině v roce 1998 a soubor tří výstav v Dürenu, Regensburgu a Petrohradě v roce 2007, kdy také vychází nejobsáhlejší a reprezentativní monografie od Hanse-Petera Rieseho. V současné době je Pravoslav Sovák svými pracemi zastoupen v několika prestižních světových výtvarných institucích, jako jsou např.: Kunsthalle Hamburg, National galerie Bern, MOMA New York, Guggenheim Museum New York, Albertina Vídeň atd.
Mě osobně však velmi zaujala i tvůrčí činnost a aktivity Sováka v 50. a 60. letech, o kterých se takřka dnes již neví a ani on sám je nikde neuvádí. Výtvarnou spolupráci se Semaforem na „Divadle zázraků“ jsem již zmínil. Nezmínil jsem se ale o jeho příspěvku na poli knižním a filmovém. Jako výtvarník spolupracuje na filmech: Smyk (1960), Kolik slov sluší lásce (1962), Pražské blues (1963), Pět hříšníků (1964) a Svatba s podmínkou (1965).
Z knih, které upravoval ilustracemi nebo obálkou, bych rád zmínil: Španělskou arénu Otakara Černého (1956), 13. komnatu Vladimíra Neffa (1959), Umění přírodních národů Josefa Čapka (1957), Film jako svět Fantómů a mýtů Ivo Pondělíčka (1964), Majitele klíčů Milana Kundery (1964) a Jedinou cestu Ludvíka Kellnera (1956).
Zde v Liteře je vystaveno 20 grafických listů z let 1958-2003. Tři nejstarší práce – Ulice (1958), Město ve městě (1959) a Kontakty III. (1965) - jsou na této výstavě jediné s českým popisem, neboť také jediné byly zhotoveny ještě v Čechách, tedy v Československu. Výstava nemá žádnou zvláštní koncepci, jde opravdu jen o volný výběr z autorovy rozsáhlé grafické tvorby. Při instalaci jsme respektovali pouze sounáležitost v rámci jednotlivých souborů, takže společně jsou dvě grafiky jako ukázka ze souboru deseti prací z cyklu „Graphisches Tagebuch“ z let 1968-69 a tři grafiky z mapy 16ti kusů z cyklu „Indirect messages“ z let 1970-72. Vše ostatní jsme se snažili pověsit jen a jen jak se nám to k sobě pudově hodilo a líbilo. Ostatně jak to i sám autor chtěl, tedy „jak panbůh dá“! Nemám ambice být vykladačem Sovákova díla, neboť to by mělo být opravdu ponecháno jen opravdovým znalcům, jako je třeba pan Riese, nebo autor sám.
Jeho grafiku Ulici mám moc rád, stejně jako mám rád i výtvarné umění a jeho protagonisty té doby u nás. A jeví se mi jako zcela přirozené, že se dali dohromady podobně smýšlející a umělecky se vyjadřující výtvarníci. Mluvím o skupině G7 z roku 1959, kde vedle Sováka byli ještě John, Balcar, Šimotová, Hadlač, Karásek a Vysušil. Při pohledu na informelní Kontakty III se jen ptám, proč jsme Sováka neviděli např. již v roce 1993 na výstavě „Ohniska znovuzrození“?! Vedle Medka, Koblasy, Málka, Berana a dalších by mu to rozhodně slušelo!
Sovák je perfekcionalista, náročný především sám k sobě a své práci. Stejně tak náročná je technika jeho práce. To opravdu nejde popsat jen prostým slovem grafika. Je to velká množina různých grafických technik a postupů, někdy dokonce nikdy nedokončených, jako by stále čekajících a připravených na další umělcův nápad. Suchá jehla, lept, akvatinta, gravírování, fotogravírování, laky, nátěry, používání akvarelových barev na domalovávání, různé druhy a tóny papírů atd. Na vystavených grafikách je toho možno vidět hodně – ručně zakomponovaná historická fakta, geometrické i abstraktní šifry, skrývačky a návody, různé pop-artové odkazy, obdiv a úcta k architektuře, stejně tak jako skoro vždy a všude úcta a obdiv k člověku a hlavně ke krajině, k pohořím, kopcům, lesům, vodě, detailům v krajině a různým úhlům pohledu do ní nebo z ní. Přes Evening ještě s postavou až po všechny možné druhy pohledů –„ View South“, „View SW“ atd. až po „Big Plate“ a „Sacred Mountain“, jde o stále hledající a nový pohled umělce na stále se opakující motivy a scenérie v reálu, nebo v duši. Sovák nám svými dramatickými a nejednoduchými postupy krajinu zašifruje, začaruje, snad i zromantizuje, ale také vzdálí, udělá tajemnou, nedosažitelnou až snovou, abstraktní. A jeho „Last Lightning“ z roku 2003 už je zcela jen o snění, melancholii a individuální míře fantazie každého z nás.
Vedle Jiřího Padrty, Václava Havla a Pavla Kohouta byl nejčastějším autorem textů do katalogů, a to minimálně 4krát, Milan Kundera. Rád bych teď krátce odcitoval právě z Kunderova textu v katalogu k první Sovákově výstavě ve Špálovce v roce 1959, tedy před více jak 50ti lety. Cituji: „Pravoslav Sovák je člověk naší doby, někdo, kdo naší dobu prožil, kdo se na ní jen nedíval, kdo ji poznal jako velké osobní dobrodružství plné kouzla a strádání. Ať sebenevinněji vyhlíží, je Sovák především někdo, kdo si buduje složitě a velmi vážně svůj poměr ke světu.“
Nevím proč se tady u nás o Sovákovi skoro neví, proč je mnohem známější a respektovanější venku než tady v Čechách, opravdu nevím?! Jen snad tuším! Že by stigma emigrace a k tomu ještě evidentní zahraniční úspěch?! Nevím, spousta emigrantů zde byla znovuobjevena a rehabilitována, ne tak zcela Pravoslav Sovák. A zase se ptám – proč?! Excelentní grafik s originálním a svébytným výtvarným názorem a projevem. Nevíme, jen odhadujeme, kam by se vyvíjel další výtvarný život jeho souputníků Johna a Balcara, dnes tolik ceněných a obdivovaných, ale můžeme jednoznačně posoudit a okomentovat celý výtvarný život Pravoslava Sováka. To posouzení již ale nechám na každém z Vás. Je jen dobře, že po tak dlouhé době se v Čechách objeví rovnou prezentace dvě. Vedle této malé, ale vkusné ochutnávky zde v Liteře bude mít Pravoslav Sovák v květnu a červnu výstavu v Městské galerii ve Vysokém Mýtě, tedy ve svém rodném městě, v rámci Festivalu svobody.
Děkuji Vám za pozornost!
Martin Horák

studovna objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení

Po davové atmosféře...

osoba   narození   poznámka
Horák Martin   26. 5. 1960    

Po davové atmosféře...

osoba   narození   poznámka
Sovák Pravoslav   30. 8. 1926    

Po davové atmosféře...

autorská
termín   název výstavy, místo konání
2010/04/06 - 2010/05/07   Pravoslav Sovák: Grafika, Galerie Litera, Praha

Po davové atmosféře...

  instituce, obec, signatura, poznámka  
  A 133316, výstřižek