Hana Wichterlová: Lusk, 1967-68, sádrový model, výška 96 cm, délka 184 cm

Sochařka, která předběhla dobu

podnázev: České muzeum výtvarných umění v Praze přichystalo přehlídku celoživotního díla Hany Wichterlové

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Lidové noviny
rok vydání: 2001
počet reprodukcí: 1 čb
portrétní fotografie: 1 čb
jazyk: český

poznámka:
-
Za sedmdesát let soustředěné práce vytvořila Hana Wichterlová (1903-1990) jenom několik desítek plastik. Na její souborné výstavě v Českém muzeu výtvarných umění v Praze je tedy vystaveno prakticky celé sochařčino dílo.
Hana Wichterlová zůstala k vlastní tvorbě po celý život nadmíru kritická. Vyrůstala v rodině prostějovského průmyslníka společně s devíti dalšími dětmi, „pokládána sebevědomou matkou za nejméně nadějné dítě". Brzy zjistila, že má výtvarný talent, loutky, které jako šestnáctiletá vyřezala, zapůsobily později na sochaře Jana Štursu tak, že ji bez dalších zkoušek přijal do svého ateliéru. Učednické pokusy se v té době neuchovávaly - koncem semestru či ročníku končily jako materiál pro další hledání v bedně s hlínou. Ze studijních prací Hany Wichterlové nezbylo skoro nic. Výjimkou je reliéfní mísa z pálené hlíny (1922) a plastika Údiv (1924).
V roce 1926 odjela do Paříže a díky pravidelnému přísunu peněz tam mohla podporovat i kolegu Vincence Makovského. Zajímala se o východní filozofii a duchovní nauky, studovala sanskrt, sledovala současné proudy a umělce, mimo jiné i kubisty, Brancusiho, Arpa, Giacomettiho, Caldera. Do Prahy přivezla jenom několik plastik.
Zahrádka paní sochařky
Od roku 1935 žila a pracovala v malém domku na úpatí Petřína. Prostředí ateliéru a kouzelné zahrady zvěčnil fotograf Josef Sudek v cyklu Zahrádka paní sochařky. Díky Sudkovu archivu jsou zaznamenány i dnes už neexistující plastiky. Po únorovém převratu sochařka uvažovala o emigraci, ale nakonec zůstala, nedokázala zpřetrhat přátelské vztahy.
V 80. letech ji navštěvovali i nejmladší umělci, například Michal Blažek, Jiří Plieštik nebo Mario Kotrba. Svůj vlastní výstavní termín přidělený jí Svazem českých výtvarných umělců k životnímu jubileu věnovala sochařka Aktivu mladých výtvarníků. Ti generační vystoupení v Nové síni nazvou Pocta Haně Wichterlové (1988).
S třicetiletým předstihem
Hana Wichterlová patří k základním představitelům českého sochařství meziválečné avantgardy. „Svým předválečným, na realizace bohužel nepříliš bohatým dílem," napsal v roce 1975 František Šmejkal, „uvedla Wichterlová do českého umění nejaktuálnější problémy soudobého světového sochařství, jež u nás byly plně pochopeny až o třicet let později."
Výstavu připravenou s neobyčejnou mírou vcítění Evou a Michalem Jůzovými doprovází katalog s množstvím černobílých fotografií, s texty Evy Jůzové, Jiřího Šetlíka, Jana M. Tomeše, Josefa Kroutvora, Václava Kurky, Sergeje Machonina, Josefa Topola, Jiřího Plieštika, Františka Šmejkala. Soupis díla je překvapivě krátký, pouhých 78 položek, některé plastiky jsou navíc nezvěstné nebo zničené. Vystaveno je tedy téměř vše, od prvních loutek až k nedokon¬čené Mahuleně (1955-1990) spojující přímo baladicky strom a ženu v jediné tělo.

studovna objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení

Sochařka, která předběhla dobu

Hana Wichterlová: Lusk, 1967-68, sádrový model, výška 96 cm, délka 184 cm
Hana Wichterlová ve 20. letech
 

Sochařka, která předběhla dobu

osoba   narození   poznámka
Hůla Jiří   7. 6. 1944    

Sochařka, která předběhla dobu

osoba   narození   poznámka
Wichterlová Hana   2. 3. 1903    

Sochařka, která předběhla dobu

autorská
termín   název výstavy, místo konání
2001/02/14 - 2001/04/15   Hana Wichterlová, České muzeum výtvarných umění, Praha

Sochařka, která předběhla dobu

  instituce, obec, signatura, poznámka  
  A 186525, Jiří Hůla