Odkud známe Vodníka a Polednici?

typ dokumentu: tisková zpráva
rok vydání: 2020
počet stran: 1 list
výška x šířka [mm]: 297 x 210
jazyk: český

poznámka:
-
V letošním roce si připomeneme 150 let od úmrtí významného českého básníka, sběratele lidové slovesnosti a představitele literárního romantismu Karla Jaromíra Erbena (1811 – 1870). U příležitosti tohoto výročí Letohrádek Ostrov, pobočka Galerie umění Karlovy Vary, připravila výstavu ze svých sbírek s názvem „Odkud známe Vodníka a Polednici?“, představující práce Ludmily Jiřincové, Stanislava Suchardy, Vlastislava Hofmana, Jana Konůpka, Emilie Tomanové a Jaroslava Vodrážky.
Poetické balady Kytice inspirují umělce už po celé generace, a to jak ve výtvarném umění a sochařství, tak i na divadelní scéně a filmovém plátně. Erbenova Kytice poprvé vyšla po dlouhém čekání v roce 1853 pod názvem Kytice z pověstí národních, ale bez ilustračního doprovodu. Od té doby až do současnosti je toto literární dílo opakovaně vydáváno, přičemž už u druhého vydání se objevila změna v jeho obsahu. Do sbírky přibyla balada Lilie a také soubor Písní, který byl u třetího vydání ze souboru zase odebrán.
Mezi nejznámější ilustrátory patří např. Jan Zrzavý, Adolf Born, Antonín Procházka, Cyril Bouda, Mikoláš Aleš nebo Josef Mánes. Nejčastějii samostatně ztvárněnými baladami jsou Svatební košile, Vodník či Polednice.
Grafik a architekt Vlastislav Hofman (1884 – 1964) vytvořil v roce 1917 soubor dvaceti pěti ilustračních kreseb, ke kterým ručně přepsal text básně Erbenových Svatebních košil. S tímto motivem pak dále pracoval v roce 1948 v podobě barevné litografie, ze které vyzařuje – skrze vznášející se postavy a svit měsíce – poetická mystičnost.
Autorem dřevorytů z roku 1918, působivých svou dramatičností vycházející ze zachyceného momentu textu, byl Jan Konůpek (1883 – 1950). Ztvárnil také oblíbené balady Svatební košile a Polednice.
Reliéfní plakety Stanislava Suchardy (1866 – 1916) Vrba a Poklad z roku 1897 nebyly plánovaně vytvořeny pro knihu. Ale nakonec se jako knižní doprovod objevily prostřednictvím fotografií ve vydání z roku 1901. Oba reliéfy jsou ve svém provedení rozděleny do dvou částí, přičemž každá část na reliéfu zachycuje jiné dějové místo a časovou linii balady.
V roce 1951 vytvořila Ludmila Jiřincová (1912 – 1994) soubor čtrnácti černobílých litografií k jednotlivým baladám. Vyšly samostatně jako knižní album, vydané Spolkem českých bibliofilů v nakladatelství Československý spisovatel v omezeném počtu 500 kusů výtisku. Všechny litografie byly autorkou signovány. Jednotlivé balady Ludmilu Jiřincovou inspirovaly natolik, že k některým vytvořila hned několik kompozic – například u básně Svatební košile. Ovšem nakonec použila do souboru jen jednu z nich. Jiné je to u básně Poklad, ke které se v cyklu objevují dvě vyobrazení. Jiřincová přistoupila k interpretaci balad se svou přirozenou jemností. A až snově dekadentním způsobem, vyvolaným jednak prací se světlem a využitím sfumatové kresby ve stylu Leonarda da Vinci, a jednak oproštěním se od ostré linky. Díky tomu Ludmila Jiřincová zachytila lyrickou tajemnost samotných balad.
Další autorkou je grafička Emilie Tomanová (1933 – 1994). Věnovala se také ilustrátorské tvorbě. V letech 1978 – 1981 vytvořila soubor dvanácti leptů inspirovaných Erbenovými baladami. V rámci kompozic však více než figurální motivy dominovalo imaginativně monumentalizované zachycení romantické krajiny, tolik typické pro autorčinu tvorbu.
Grafik a ilustrátor Jaroslav Vodrážka (1894 – 1984) se ve své tvorbě zabýval mimo jiné i pohádkovými motivy. Najdeme mezi také polednici nebo vodníky.
Závěrem lze říci, že doposud inspirovala Kytice více jak sedm desítek ilustrátorů, malířů či sochařů, ale také divadelních a filmových scénáristů a režisérů. V rámci knižní podoby byla zpracována i do současného komiksu. Je zřejmé, že toto důležité dílo české literatury 19. století ovlivní ještě mnohé autory a umělce dalších generací, jako tomu bylo doposud, a bude je inspirovat svojí nadčasovou poetickou silou.

studovna objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení

Odkud známe Vodníka a Polednici?

osoba   narození   poznámka
Hofman Vlastislav   6. 2. 1884    
Jiřincová Ludmila   9. 5. 1912    
Sucharda Stanislav   12. 11. 1866    
Tomanová Emilie   23. 1. 1933    
Vodrážka Jaroslav   29. 11. 1894    

Odkud známe Vodníka a Polednici?

kolektivní
termín   název výstavy, místo konání
2020/06/04 - 2020/08/30   Odkud známe Vodníka a Polednici?, Letohrádek Ostrov, Ostrov (Karlovy Vary)

Odkud známe Vodníka a Polednici?

instituce, obec
Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary (Karlovy Vary)

Odkud známe Vodníka a Polednici?

  instituce, obec, signatura, poznámka  
  G 226322, Letohrádek Ostrov, výstřižek