Monografie Miroslava Štěpánka od Jaroslava Maliny

podnázev: kulturní-noviny.cz

typ dokumentu: www
nadřazený dokument: kulturni-noviny.cz
rok vydání: 2021/05/24
číslo: 11
jazyk: český

web: https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2021/11-2021/monografie-miroslava-stepanka-od-jaroslava-maliny

poznámka:
-
Miroslav Štěpánek (nar. 1952) je moravský šperkař a výtvarník v oboru kovu. Jeho tvorba se trvale vyznačuje originalitou uměleckořemeslného stylu. Je nepřítelem duchaprázdné dekorace. Krásu nachází v harmonii perfektně zformované kovové hmoty a optického detailu, jímž je polodrahokam, sklo nebo fragment fosilie. Umělecká hodnota Štěpánkových šperků tkví v minimalistické jednoduchosti oproštěného tvaru skladebného souhrnu. V sochařské tvorbě kultivovaně monumentalizuje v týchž materiálech formové zásady, které v sumě význaků charakterizují jeho jméno a signaturu.
Jaroslav Malina, autor monografie, je antropolog. A ne ledajaký. Proto umělce, o nichž píše, nahlíží z jiného fundamentu, než činí kunsthistorikové, pro které je podstatou sdružení obsahu a formy v historických souvislostech. Malina je autorem řady pozoruhodných tematických knih stojících na širokém fundamentu vědění. Všechny jsou krásné rovněž vizuálně, jako předmět ušlechtilé estetiky. A do nejedné z nich Štěpánek přispěl svými díly zprostředkovanými ilustračními fotografiemi. Je z vůle autorovy a v téže osobě editorovy přirozené, že ony fotografie jsou teď zařazeny i do první Štěpánkovy monografie. Jejich opakované publikování, samo o sobě smyslu nezbavené, je ale současně nedostatkem, protože je pravděpodobnou příčinou nezařazení (z omezení rozsahu monografie?) jiných umělcových šperkařských a sochařských děl, v nichž se rozhodně prokazatelněji zrcadlí podstata a sevřený vývoj Štěpánkovy tvůrčí cesty.
Malina označuje Štěpánka personalistou. Je to filozofický termín ve výtvarné teorii neužívaný, ale v „měření“ Štěpánkovy tvorby antropologem jistě patřičný.
Monografie sleduje umělcovu dráhu od mladosti po přítomnost. Malina ji od úvodu zabírá široce: Štěpánek formuje materiály svébytným způsobem, odvozeným z úsporného tvarosloví minimalismu, kubismu a funkcionalismu; někdy se však inspiruje archetypálními tvary a technikami z období pravěku a středověku, ale i tvaroslovím starověkých kultur nebo moderny či postmoderny. Tento přístup uplatňuje ve všech zmíněných oborech své tvorby, nejvýrazněji ve šperkařství a v sochařství – při vytváření prstenů, náramků, náhrdelníků, závěsů nebo skulpturních objektů. Je si vědom, že tyto artefakty provázejí člověka již od starší doby kamenné, že tehdy i dnes plní podobné role. Je fascinován, podobně jako člověk minulých věků, zejména symbolikou kruhu (a v něm obsažených tvarů – čtverce a trojúhelníku) a prstenu. Kruh je pro něho, stejně jako pro naše předky, symbolem univerza, uzavřenosti, věčnosti bez začátku a konce, návratnosti kosmického dění.
A na jiném místě se píše: Štěpánkův filozofický půdorys se ještě výrazněji než ve šperku odráží v jeho sochách, plastikách, objektech či monumentálních realizacích v architektuře. Rozsah a hloubku ponoru naznačují taková díla, jakými jsou Zrození hvězdy (2005), Z hlubin věků (2008), Z šera dávných věků I, II (2008), Zkamenělé písmo (2008), Tajemství písma II (2008), Znamení (2011) nebo Objekt s pyramidou (2012)… V šesti sochařských cyklech Kruh prstenu, Automobily, Ctnosti a neřesti, Hlavy, Zvěrokruh a Tenis, inspirovanými projekty vzniklými na Masarykově univerzitě, se vedle dosavadních znaků – formální vytříbenosti, noblesy, espritu, zároveň však laskavosti a hřejivosti –, objevuje v Štěpánkově tvorbě jemný humor, pod nímž tušíme skrytý základ filozofický i etické poslání. Autor přitom vtipně a neotřele užívá readymade předměty vytržené z denního užívání, jako na počátku minulého století Marcel Duchamp: zlomenou raketu (Hlava poraženého tenisty), razítka (Hlava šedého úředníka), kosterní pozůstatky a archeologické nálezy (Antropolog) nebo modely autíček (Hlava automobilového závodníka).
V loňském rozhovoru pro Literární noviny na otázku, zda souhlasí s Janem Bauchem, že umění je rozum a cit a moudrost, byť i sebepošetilejší, Štěpánek odpověděl: Ano, včetně té pošetilosti. Mívám chvíle, kdy se sebe ptám, jestli to všechno, oč se snažím, není jen nerozum? Ale odpovídám si, jak bylo jinými v minulosti řečeno stokrát, že zdrojem krásna je odvaha. Shrnuje hledání v tvorbě.
Malinova monografie obsahuje za hlavním textem, v oddílu s titulem V pohledu kolegů a přátel, dvacet stručných souzvučných reakcí na umělcovu osobnost a tvorbu. Nechybějí obligátní, souhrnně zpracované oddíly životopisných dat, dokumentace díla, literatury a pramenů.
Jaroslav Malina: Miroslav Štěpánek, Nadace Universitas, Akademické nakladatelství Cerm, Brno, 2020.
navštíveno, 21.5.2022