Malíř hornického severu
podnázev: K výstavě Bohdana Kopeckého
typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Průboj
rok vydání: 1959
počet reprodukcí: 1 čb
poznámka:
-
Počátkem listopadu byla v litoměřické Krajské galerii otevřena výstava obrazů a kreseb Bohdana Kopeckého – malíře, který již po několik let žije v hornickém sídlišti v Hamru u Litvínova. Zde se usadil krátce po tom, co absolvoval pražskou akademii, prodělal základní vojenskou službu a jako brigádník poznal kus tvrdé hornické práce. Odtud také čerpá látku ke svým obrazům a kresbám, zasvěceným severočeské hornické krajině a jejímu rázovitému lidu. Tato látka tvoří také předmět Kopeckého výstavy v litoměřické galerii, shrnující 23 obrazů krajinářského zaměření a několik kreseb, v nichž se střídá krajina s portréty dělnických a hornických typů. Zajímavé a z výtvarného hlediska pozoruhodné je Kopeckého pojetí této tématiky; způsob, jakým k ní přistupuje, forma a prostředky, kterých užívá k jejich uměleckému zpracování.
Po této stránce vyvolá výstava u diváků (zejména těch, kdož soustavně nesledovali rozvoj našeho soudobého umění) nepochybně určité rozpaky a dá podnět k diskusím o otázkách, jež se netýkají pouze Kopeckého tvorby, nýbrž soudobé tvorby vůbec. Základním článkem této diskuse bude pravděpodobně problém shody či neshody obrazu s viděnou skutečností, leckdy nesprávně kladený jako problém realismu a formalismu v umění.
Položí-li si divák, nepoučený o obsahu těchto pojmů, otázku tímto způsobem, dojde nepochybně k rychlým, zdaleka ne však k správným závěrům. Otázka shody či neshody obrazu s viděnou skutečností není totiž vůbec totožná s otázkou realismu a formalismu, i když se dvojice těchto pojmů v některých bodech stýkají. Pro realismus není také jediným a rohodujícím činitelem forma a její výrazové prostředky, nýbrž především přístup a postoj ke skutečnosti. A ten je u umělců Kopeckého ražení naprosto jasný a nesporný. Svědčí o tom nejen tématika jeho obrazů (severočeská hornická krajina a její lidé), ale i vřelý vztah, který k ní malíř zaujímá.
Přistoupíme-li z tohoto neformálního hlediska ke Kopeckého tvorbě, je nezbytné pokládat ji za realistickou a odmítnout veškeré pokusy a teorie, které se snaží oddělit tvorbu tohoto druhu od onoho realistického proudu, kterým je nesena většina našeho umění.
Realismu Kopeckého tvorby nejsou na závadu ani jeho tvárné a výrazové prostředky,y třebaže se podstatně liší od těch, kterých používá realismus tradičního ražení, datovaný renesancí, holandským 17. stoletím a uměním 19. věku. Na rozdíl od plastických principů, ke kterým se hlásil realismus ve své klasické podobě, a od principů, kterých se dovolávaly různé jeho odnože (impresionistická a postimpresionistická malba), Kopecký se ve své krajinářské tvorbě přiklání k principům malby plošné, jež je typická pro umění orientální, odkud tyto principy byly na počátku 20. století také přejaty (secesní umění, Mattise aj.).
Plocha a nosná linie mají však v Kopeckého obrazech podstatně odlišnou funkci, nežli tomu bylo u Mattise a umělců zastávajících princip plošné malby. Neutvrzují statičnost obrazů, naopak jsou nositeli jeho dramatičnosti, dynamiky a vzruchu. Další podstatný prvek Kopeckého tvorby představuje sytá a lyricky znějící barva, opírající se o širokou škálu modří a určující základní ladění a výraz obrazu.
Sepjětím barvy a dynamické stavební linie a plochy, namnoze různým způsobem členěné a vrstvené nánosem barevných past, navazuje Kopecký na proud expresivního realismu, jak jej předznamenal Vincent van Gogh a jak jej svým dílem vyznačili, každý svým individuelním způsobem, B. Kubišta, R. Kremlička, Václav Špála, Josef Čapek a Emil Filla, z mladších pak Karel Černý, Arnošt Paderlík aj.
Cesta, kterou se Kopecký bere, je cestou vážného uměleckého úsilí, které ve svých výsledcích splňuje oba požadavky kladené na současnou tvorbu; obrací svou pozornost cele k realitě a nese pečeť umělecké odpovědnosti, bez níž sebeaktivnější téma vyznívá hluše a nepřesvědčivě.
Malíř hornického severu
osoba | narození | poznámka |
Doležal František | 28. 7. 1910 | podepsán F. Doležal |
Malíř hornického severu
osoba | narození | poznámka |
Kopecký Bohdan | 23. 8. 1928 |
Malíř hornického severu
autorská | |
termín | název výstavy, místo konání |
1959/11/05 - 1960/01/03 | Bohdan Kopecký, Krajská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice (Litoměřice) |
Malíř hornického severu
instituce, obec, signatura, poznámka | |
Jarmila Štogrová, Hlinná (Litoměřice) |