Malíř hornického severu

podnázev: K výstavě Bohdana Kopeckého

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Průboj
rok vydání: 1959
počet reprodukcí: 1 čb

poznámka:
-
Počátkem listopadu byla v litoměřické Krajské galerii otevřena výstava obrazů a kreseb Bohdana Kopeckého – malíře, který již po několik let žije v hornickém sídlišti v Hamru u Litvínova. Zde se usadil krátce po tom, co absolvoval pražskou akademii, prodělal základní vojenskou službu a jako brigádník poznal kus tvrdé hornické práce. Odtud také čerpá látku ke svým obrazům a kresbám, zasvěceným severočeské hornické krajině a jejímu rázovitému lidu. Tato látka tvoří také předmět Kopeckého výstavy v litoměřické galerii, shrnující 23 obrazů krajinářského zaměření a několik kreseb, v nichž se střídá krajina s portréty dělnických a hornických typů. Zajímavé a z výtvarného hlediska pozoruhodné je Kopeckého pojetí této tématiky; způsob, jakým k ní přistupuje, forma a prostředky, kterých užívá k jejich uměleckému zpracování.
Po této stránce vyvolá výstava u diváků (zejména těch, kdož soustavně nesledovali rozvoj našeho soudobého umění) nepochybně určité rozpaky a dá podnět k diskusím o otázkách, jež se netýkají pouze Kopeckého tvorby, nýbrž soudobé tvorby vůbec. Základním článkem této diskuse bude pravděpodobně problém shody či neshody obrazu s viděnou skutečností, leckdy nesprávně kladený jako problém realismu a formalismu v umění.
Položí-li si divák, nepoučený o obsahu těchto pojmů, otázku tímto způsobem, dojde nepochybně k rychlým, zdaleka ne však k správným závěrům. Otázka shody či neshody obrazu s viděnou skutečností není totiž vůbec totožná s otázkou realismu a formalismu, i když se dvojice těchto pojmů v některých bodech stýkají. Pro realismus není také jediným a rohodujícím činitelem forma a její výrazové prostředky, nýbrž především přístup a postoj ke skutečnosti. A ten je u umělců Kopeckého ražení naprosto jasný a nesporný. Svědčí o tom nejen tématika jeho obrazů (severočeská hornická krajina a její lidé), ale i vřelý vztah, který k ní malíř zaujímá.
Přistoupíme-li z tohoto neformálního hlediska ke Kopeckého tvorbě, je nezbytné pokládat ji za realistickou a odmítnout veškeré pokusy a teorie, které se snaží oddělit tvorbu tohoto druhu od onoho realistického proudu, kterým je nesena většina našeho umění.
Realismu Kopeckého tvorby nejsou na závadu ani jeho tvárné a výrazové prostředky,y třebaže se podstatně liší od těch, kterých používá realismus tradičního ražení, datovaný renesancí, holandským 17. stoletím a uměním 19. věku. Na rozdíl od plastických principů, ke kterým se hlásil realismus ve své klasické podobě, a od principů, kterých se dovolávaly různé jeho odnože (impresionistická a postimpresionistická malba), Kopecký se ve své krajinářské tvorbě přiklání k principům malby plošné, jež je typická pro umění orientální, odkud tyto principy byly na počátku 20. století také přejaty (secesní umění, Mattise aj.).
Plocha a nosná linie mají však v Kopeckého obrazech podstatně odlišnou funkci, nežli tomu bylo u Mattise a umělců zastávajících princip plošné malby. Neutvrzují statičnost obrazů, naopak jsou nositeli jeho dramatičnosti, dynamiky a vzruchu. Další podstatný prvek Kopeckého tvorby představuje sytá a lyricky znějící barva, opírající se o širokou škálu modří a určující základní ladění a výraz obrazu.
Sepjětím barvy a dynamické stavební linie a plochy, namnoze různým způsobem členěné a vrstvené nánosem barevných past, navazuje Kopecký na proud expresivního realismu, jak jej předznamenal Vincent van Gogh a jak jej svým dílem vyznačili, každý svým individuelním způsobem, B. Kubišta, R. Kremlička, Václav Špála, Josef Čapek a Emil Filla, z mladších pak Karel Černý, Arnošt Paderlík aj.
Cesta, kterou se Kopecký bere, je cestou vážného uměleckého úsilí, které ve svých výsledcích splňuje oba požadavky kladené na současnou tvorbu; obrací svou pozornost cele k realitě a nese pečeť umělecké odpovědnosti, bez níž sebeaktivnější téma vyznívá hluše a nepřesvědčivě.

Malíř hornického severu

osoba   narození   poznámka
Doležal František   28. 7. 1910   podepsán F. Doležal

Malíř hornického severu

osoba   narození   poznámka
Kopecký Bohdan   23. 8. 1928    

Malíř hornického severu

autorská
termín   název výstavy, místo konání
1959/11/05 - 1960/01/03   Bohdan Kopecký, Krajská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice (Litoměřice)

Malíř hornického severu

  instituce, obec, signatura, poznámka  
  Jarmila Štogrová, Hlinná (Litoměřice)