Jacques Papi: Korsické abstrakce
typ výstavy: autorská
místo konání: Výstavní síň Adolf Loos Apartment and Gallery
termín: 2015/02/12 - 2015/04/30
poznámka:
Adolf Loos Apartment and Gallery připravila od 12. února 2015 ve svých výstavních prostorách malé síně Mánesa prodejní výstavu korsického malíře Jacquese Papiho pod názvem Korsická abstrakce. Jedná se o první výstavu Jacquese Papiho ve střední Evropě. Výstava navazuje na divácky velmi úspěšnou výstavu ikonických obrazů českého surrealismu (Toyen a Štyrského) ze sbírky francouzské sběratelky Géraldiny Galataeu. Na výstavě Korsická abstrakce je představen výběr abstraktních pláten, které nezapřou inspiraci americkým umělcem Jacksonem Pollockem. Papiho abstraktní poloha je však o něco blíže projevům jiného amerického umělce Richarda Prince, který také napodobil Pollockovu práci. Možná, že úplně nejblíže je obrazům Braco Dimitrijeviće. Ten Pollockovou malbu imitoval již v roce 1972. Jacques Papi svým příspěvkem rozšiřuje řady drippingových maleb a jako nový „Jack the Dripper“ ukazuje, že abstraktní tvorba je stále aktuální téma. Apropriace Pollocka je v Papiho pojetí malířská reflexe autonomie tvorby. Malba jako akce nebo jako šamanský rituál, to jsou atributy Papiho Korsické abstrakce. Umělecká komunita na Korsice vnímá Papiho jako reprezentanta gestické, akční malby, jako Pollockova následovníka. Kurátoři nejnovější výstavy korsického malíře chtějí poukázat i na jiné kvality jeho tvorby než jakou je nápodoba Pollockova gesta. Je to pohled na umění tzv. lokální asymetrie vůči kontinentální teorii a především historii umění. Kontext ostrovní umělecké komunity, jejíž je Papi součástí, vykazuje zcela jiné hodnotové aspekty a ty se snaží představit pražská výstava. Kolekce obrazů, které jsou momentálně vystaveny v Praze, není spekulativní a spektakulární exhibice v duchu Richarda Prince, Jonathana Monka nebo Braco Dimitrijeviće. Je to naopak skromný, intuitivní až iniciační proces tvoření - malování obrazu.
Pokud nechceme popisovat pouhý proces vzniku uměleckého díla z hlediska tvůrčí autonomie, tak můžeme tvrdit, že jej ovlivňují i jiné rámce. A na tomto místě se opět vracíme k pojmu lokální asymetrie. Stejně jako působí na člověka projevy kultury, tak podobné katarzní momenty prožívá jedinec v přírodě. V této souvislosti je Korsická abstrakce zásadní dichotomií přírody a umění a odhaluje vrstvy spekulací o původnosti myšlenek, tedy lidského vědomí. Papi tudíž není jen malíř, ale i vizuální básník. Jeho obrazy nám reprezentují svět, kde končí lidské ratio a začíná emotio.
