Rudolf Valenta & János Fajó

typ výstavy: kolektivní
místo konání: Galerie Závodný
termín: 2012/09/06 - 2012/10/28

poznámka:
-
Rudolf Valenta
Rudolf Valenta patří k výrazným osobnostem českého konstruktivismu. Své myšlenky a principy tvorby zpočátku rozvíjel v okruhu členů Klubu konkrétistů /založen roku 1967, k jeho osobnostem patřili např.: Arsén Pohribný, Radoslav Kratina, Eduard Ovčáček, František Kyncl, Jiří Hilmar, Karel Trinkewitz, Dalibor Chatrný, Tomáš Rajlich, Eduard Antal, Alojz Klimo... /.
Šedesátá léta prožil na Ostravsku, v přímém kontaktu s prostředím hutí. Možnost přístupu k hutnímu odpadu a kovovému šrotu předurčila železo jako výchozí materii pro Valentovy prostorové objekty. V roce 1967 se Rudolf Valenta podílí na organizaci Prostorových forem, ostravského sympozia kovové plastiky. Sympozium je na mapě českého výtvarného umění jedním z důležitých bodů, vznikají zde mimo jiné význačné práce Aleše Veselého a Karla Nepraše.
Po počátečním okouzlení materiálem se soustřeďuje na promyšlenou kompozici a geometrickou stavbu díla. Jednotlivé části objektů jsou redukovány na základní geometrické tvary - kruh, čtverec, trojúhelník, přímku. Jejich vzájemná vazba, průniky a především samotná instalace a umístění v prostoru utváří svébytné architektonické koncepty. Opakovaně je využíván princip audiovizuální interakce s divákem, který je tvořen kovem, barvami, světelnými efekty a zvuky /např. projekt Labyrint, Situace č. 10, Virtuální prostory/.
V roce 1970 Rudolf Valenta emigroval do Londýna a od roku 1974 žije v Berlíně.
1979 se účastní výstavy Konstruktive Concepts ve Stockholmu, v 80. letech vzniká grafický cyklus Nová geometrie, výjimečná řada nástěnných struktur NAKO a plastiky ve veřejném prostoru /Velký Fibonacci v Gundelfingenu 1984 a Lineární prostorový objekt u Slezské brány v Berlíně 1985 - 87/. Především po roce 1989 začíná znovu intenzivně pracovat s barvou, která podporuje prostorovou představivost.
Práce Rudolfa Valenty jsou ztvárněny různými technikami - kresba, grafika, objekty a modely z kovu, dřeva, betonu, fotografie, koláže utvořené digitálními programy, realizace ve veřejném prostoru... Jejich poznávacím znamením jsou promyšlená kompozice, čisté zpracování a pocit řádu a harmonie.
-
János Fajó
János Fajó patří k výtvarníkům, pro které je vytvoření vlastních principů a pravidel pro užití tvarů a barev velmi podstatné. Geometrická abstrakce v jeho podání kopíruje autorovy představy a poznatky o formě a jejím působení v prostoru. Jeho promyšlené kompozice ožívají v kresbách, malbách, grafikách, reliéfech, linorytech, objektech ze dřeva či mramoru.
„Bez tvaru bych neexistoval. Nebyl bych Fajó. Forma je základní element kompozice, dokáže nejvíce postihnout myšlení a osobnost autora. Myslím, že příroda utvořila ženu jako měřítko formální krásy a muže tato krása přitahuje, rozumí jí, umí ji vnímat... Najít tvar, formu, je pro mě nejtěžší práce. Barvu pak již přiřadím s hravou lehkostí."
János Fajó vystudoval akademii užitého umění umění, k jeho učitelům patřil Gyula Hincz. V letech 1964 - 67 pracoval a tvořil s Lajosem Kassákem, jednou z největších osobností maďarské avantgardy, a je považován za jeho jediného žáka. V šedesátých letech vydává společně s Kassákem dvanáctistránkový manifest, ve kterém odsuzuje socialistický realismus. Po zveřejnění manifestu se dostává na černou listinu, je pro něj téměř nemožné v Maďarsku vystavovat. V roce 1969 se na své cestě Evropou setkává v Paříži s Victorem Vasarelym a na Bienále konstruktivistů v Norimberku s Maxem Billem.
Spolupráce s nimi ho vede ke zdokonalování grafických technik, především serigrafie. Svým přátelům / Vasarely, Bill, Bak, Konok, Schoffer, Gerstner, Kassák.../ vydává cykly grafických map, kterými si dobude renomé vynikajícího grafika. V roce 1976 svoji činnost zahajuje Józefvárosi Gallery. Formou workshopů a pod vedením J. Fajó jsou prezentovány práce autorů, kteří se zabývají formou a tvarem. Z galerie se stává mezinárodní fórum, vystavovány jsou práce umělců z celé Evropy. János Fajó vede i grafické dílny /např. Free schoool in Telkibánya/.
„Největší dary, které mohou být dány člověku do vínku, jsou: talent, tvůrčí touha a osobní síla."
galeriezavodny.com

Rudolf Valenta & János Fajó

osoba   narození
Fajó János   9. 2. 1937    
Valenta Rudolf   27. 9. 1929    

Rudolf Valenta & János Fajó

instituce, obec, adresa
Galerie Závodný, Mikulov (Břeclav), Husova 3