Krásná jizba dp 1927-1948: Design pro demokracii / Design for Democracy
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Uměleckoprůmyslové museum
termín: 2018/09/13 - 2019/01/20
poznámka:
Výstava představuje několik stovek objektů z různých materiálů se značkou Krásná jizba: skleněné nápojové soubory a další užitkové sklo Ladislava Sutnara, Ludviky Smrčkové, Aloise Meteláka, Adolfa Loose nebo Petra Witta, porcelánový jídelní soubor Ladislava Sutnara ve všech vyráběných barevných variantách, keramiku Otty Eckerta, kovové stolní předměty Ladislava Sutnara a Bohumila Južniče, svítidla navržená Miloslavem Prokopem a vyrobená firmou Franta Anýž, bytový textil v ukázkách produkce dílen Antonína Kybala, Slávky Vondráčkové a Boženy Pošepné i nábytek, nainstalovaný do ukázek interiérů třicátých a čtyřicátých let. Vizuální styl a propagační strategii Krásné jizby přiblíží dokumentační materiály, propagační tiskoviny a periodika vydávaná Družstevní prací, stejně jako působivé původní reklamní fotografie Josefa Sudka.
„Krásná jizba, založená jako pobočka nakladatelství Družstevní práce na konci roku 1927, patřila k nejvýznamnějším českým institucím v oblasti bytové kultury a designu první poloviny 20. století. Stala se platformou uplatnění zásad funkcionalismu a prosazování požadavků na kvalitu průmyslové výroby užitných předmětů. Působila jako arbitr účelného a vkusného bydlení a svými aktivitami – prodejními, produkčními, výstavními i poradenskými – pronikla do každodenního života tisíců domácností,“ vysvětlila autorka výstavy PhDr. Lucie Vlčková, Ph.D.
Ambicí Krásné jizby bylo naplnění demokratických principů v oblasti kultury bydlení prostřednictvím produkce doplňků a bytového vybavení vysoké estetické a užitné hodnoty za ceny přístupné nejširšímu publiku.
Třebaže původní ambice zajistit základní potřebu účelného a kulturního bydlení širokým masám zůstaly utopickou vizí, Krásná jizba svou roli splnila – kultivovala smysl pro otázky bytové kultury, svým sortimentem obohatila tisíce domácností, rozvinula spolupráci designérů s průmyslovou výrobou a odbornými školami a připomněla hodnoty původní řemeslné výroby. Přispěla také k reprezentaci československého designu a jeho výrobců prostřednictvím účasti na významných mezinárodních výstavách, jako byly například Triennale di Milano v letech 1936 a 1947 nebo Exposition internationale des arts et techniques appliqués à la vie moderne v Paříži v roce 1937.
Vystavené exponáty pocházejí ze sbírek UPM a dalších zapůjčitelů, zejména z rozsáhlé soukromé sbírky pana Tomáše Sanetrníka, mapující podrobně produkci tohoto období.
Výstava vychází z odborné činnosti UPM, navazuje na dlouhodobý výzkum institucí designu a zohledňuje výsledky dílčího výzkumného projektu podpořeného Grantovou agenturou ČR.
