David Bartoň: Jako nikdy
typ výstavy: autorská
místo konání: Prácheňské muzeum v Písku
termín: 2013/03/02 - 2013/03/31
poznámka:
Galerie Prácheňského muzea, 2.3. - 31.3.2013
Hudba a zpěv Jiří Schmitzer
-
Letošní výstavní sezonu v Galerii Prácheňského muzea v Písku, bude otevírat výstava malíře Davida Bartoně.
David Bartoň se narodil 3.srpna 1984 v Táboře. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a Vysokou školu zemědělskou v Brně. Od roku 1989 žije na Českomoravské vysočině. Pracoval jako zemědělský inženýr, skladník, hostinský, keramik. Od roku 1998 je výtvarníkem na volné noze a kurátorem desítek výstav jiných výtvarníků. V letech 1998 – 1999 spolupracoval s básníkem Jiřím Dědečkem a režisérem Zdeňkem Tycem na 25 dílech televizního pořadu Cizí slovo poezie. V letech 2005 – 2010 vedl Městskou galerii v Telči. Své obrazy představil přibližně na padesáti výstavách v České republice a na čtyřech výstavách ve Vídni. O jeho obrazech psali Jaromír Zemina, Ivan Martin Jirous,Věra Jirousová, Jiří Valoch, Milan Kozelka. Maluje převážně krajinu Českomoravské vysočiny, oblast, kterou malíř Karel Valter označoval 3T (rámovaná městy Telč, Třešť a Třebíč). Menší část autorovy tvorby je figurální, inspirovaná lidmi z hospody a přáteli z undergroundu. Maluje olejovými barvami na sololit či plátno. Žije a maluje v Praze a v Telči.
Jaromír Zemina o obrazech Davida Bartoně napsal: Motivy Bartoňových obrazů jsou velmi prosté a kresba čistě liniová, lapidární, místy až znaková, a pokud si David zaznamenává barvy, tak většinou pouze písemnými zkratkami. Barvy krajiny pojímá ještě volněji než tvary. Často je na obraze zintenzivňuje, ale někdy, když mu jeho změněná nálada změnila i představu obrazu, nahradí je barvami zcela odlišnými. Nikdy jich není mnoho, David mnohdy vystačí jen se dvěma, jež však občas nanáší na jinak barevnou podmalbu tak, aby pak tu a tam prosvítala. A někdy je doplní bělobou nebo, nebo čím dál častěji černí – černí nakreslených čar i větších plošek, jednoduchých a výrazných jako plochy barevné. Plošnost tu však neznamená hladkost, poněvadž ji David oživuje výtvarnými tahy štětce. Maluje dynamicky, ale přitom uvážlivě, a pádnost jeho obrazů má velmi jemné a křehké jádro. A zvučné barvy jeho krajin obklopuje ticho. Občas maluje i lidi, obyčejně ne o samotě, ale ve shlucích, avšak jejich hlučnost, jíž si tolik užil za své hospodské éry a v různých undergroundových sešlostech, do krajin své duše nevpouští. Tam chce být sám. Myslím, že to je asi především tahle jeho radost z barev zvučících v tichu, co k jeho obrazům přitahuje milovníky přírody a malířství.
Některé z vystavených obrazů malíře Davida Bartoně figurují v novém českém filmu režiséra Zdeňka Tyce
s názvem „Jako nikdy,“ ve kterém titulní roli malíře ztvárnil herec Jiří Schmitzer. Konec léta ve filmu Jako nikdy znamená zároveň konec života. Vladimír Holas umírá. Kdo je Vladimír Holas? Malíř, sochař a pedagog okresního významu. Namaloval spoustu krásných obrazů – ale ne tak skvělých, jak si přál. Nebyl ve straně, nebyl ve Svazu výtvarných umělců, nezaprodal se minulému režimu. Dům v krásné krajině je jeho poslední útočiště, smrt je nevyhnutelná a on nechce umřít v odcizené nemocnici. Chce se skácet ve stoje, tak jak žil. Premiéra filmu Jako nikdy se uskuteční v měsíci dubnu, následně po skončení výstavy, pro kterou malíř David Bartoň logicky zvolil stejnojmenný název.
Irena Mašíková-Konštantová, kurátorka výstavy, prachenskemuzeum.cz, 18.8.2019
