Brněnská osmdesátá
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Hrad Špilberk
termín: 2010/05/13 - 2010/08/01
poznámka:
Cílem výstavy bylo zaznamenat nové netradiční projevy ve výtvarné a vizuální kultuře osmdesátých let 20. století v Brně. V tomto decenniu jsme svědky vitálního vzestupu mladé generace (výtvarníků narozených po roce 1950), která již nebrala ohledy na „příkazy a povolení“ oficiálních míst a vytvořila alternativní kulturu, jež se hlásila všemi svými, někdy brutálními projevy, o své místo ve společnosti. V Brně vzniklo několik ohnisek a kulturních center. Jedno z nejvýznamnějších se utvořilo na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dnešní Masarykovy univerzity). Pod vedením Jiřího Havlíčka a jeho teorie skatologie, vytvořili Ivo Sedláček, Josef Daněk, Milan Magni, Luboš Jarcovják svérázný výtvarný projev usilující o zachycení duchovních proudů, v nichž se také jevila absurdita doby. Snad právě proto jsou lidská figura a hlava nejčastějšími tématy těchto mladých „zuřivců“, kteří s tvůrčí posedlostí vydávali společné autorské knihy, v nichž si vzájemně dotvářeli své kresby.
Nového ducha přinesli do Brna také mladí absolventi pražské AVU, kteří už v létě 1983 upoutali pozornost na svou dobu „odvážnou“ výstavou v Křížové chodbě Nově radnice. Poprvé v Brně vystavovali Pavel Luffer, Jiří Sobotka, Vladimír Kokolia, Vladimíra Sedláková, Zdenka Höhmová, Petr Veselý, Tomáš Ruller ale také umělci, kteří po nadějném vystoupení v proudu času upadli do zapomnění. Se sochařskými pracemi absolventů AVU se setkáváme i na prvním Brněnském plenéru (léto a podzim 1983), jehož hlavními iniciátorkami se staly fotografka Jitka Kučerová a Jitka Vitásková. Toto první sochařské sympozium bylo ještě vlídně přijato oficiálními místy a jeho frekventanti byli pozváni 16. listopadu na sezení u primátora města Brna. Výstava mladých v Křížové chodbě v následujícím roce (1984) se však už nesetkala se vstřícností. Plakát od Vladimíra Kokolii byl skartován a vytištění katalogu, k němuž byla hotová maketa, nebylo povoleno.
Pro mladou výtvarnickou generaci osmdesátých let se stala nepostradatelnou osobností kurátorka Galerie mladých, Ajka Gálová. Po jejím nástupu se změnila struktura výstav v galerii, její velkorysý program v průběhu let umožnil prezentovat v pestré směsi to nejlepší a nejprogresivnější ze soudobé československé výtvarné kultury. Pravidelné Přehlídky mladých brněnských výtvarníků umožnily prezentovat také díla tzv. neprofesionálních umělců. Mezi ně patřili všichni ti, kdo nebyli absolventi AVU nebo UMPRUM v Praze. Také skladba výstav Domu umění města Brna přispěla zejména působením Jiřího Valocha k prezentaci děl významných osobností československé kultury. Bienále tvorby mladých výtvarníků Jihomoravského kraje a Trienále neprofesionálních výtvarníků, později pravidelná přehlídka Brněnská malba (kurátorky Jany Vránové), to byla pole, na kterých se střetávaly názory mladé generace.
Nelze zde také nezmínit centrum „divokých“ v Kamenné kolonii. K jeho hlavním protagonistům patřili Laco Garaj a Rostislav Čuřík, kteří vytvořili z Kamenné kolonie umělecké centrum. Svou divokou, excentrickou a expresivní tvorbou se prezentovali na pravidelných výstavách v Kulturním domě v Kamenné kolonii, ale také po klubech, v Domě umění a Galerii mladých. Expresivní výraz byl blízký také Bohunce Olešové, v té době obstarávající režii hudebních programu na Šelepce, v neustálém střetu s mocí a byrokracií úřadů. Na Šelepce vznikl v polovině osmdesátých let Ochotnický kroužek s Janem A. Pitínským, kde našli úrodnou půdu pro své svérázné výtvarné projevy Josef Daněk a Blahoslav Rozbořil.
Původní alternativní brněnská kultura vznikala zejména v klubech mládeže a na OKVS-kách. Na Musilce působila Lenka Zogatová, další z osobností – žen, jež ovlivnily podstatně brněnskou kulturu osmdesátých let. Zogatová uspořádala na Musilce v roce 1988 Sympozium ve dvoře, kde malovali velkoformátové obrazy Bohunka Olešová, Petr Kvíčala, Milan Magni, IvoSedláček, Blahoslav Rozbořil a Vladimír Kokolia.
K významným místům střetávání mladých patřil i Klub mládeže na Křenové ulici. Kromě hudební produkce zde vystavovali pravidelně všichni představitelé brněnské nové generace. Na Křenové prezentovali své performance Daněk s Rozbořilem, v roce 1983 zde předvedl svou performanci „Mez tím“ Tomáš Ruller, za kterou byl posléze komunistickou justicí odsouzen.
V centru města se vystavovalo v Galerii Čsl. spisovatele a Galerii Studánka na České ulici. Kvalitní výstavní program nabízeli v osmdesátých letech soukromí galeristé, Karel Tutsch v galerií Na bidýlku a architekt Josef Chloupek v galerií Ateliér na Tomešově ulici. V té době se vystavovalo všude, v soukromých bytech, parcích, zahradách. K zajímavým pravidelným setkáním docházelo každoročně (někdy o slunovratu) v přírodním ateliéru Jana Šimka v zahradě Na Jurance v Jundrově. Z iniciativy Petra Oslzlého vznikl v roce 1986 projekt Galerie Drogerie zlevněné zboží, jejíž činnost měla svou zvláštní režii. Vystavující museli prodávat levné boží v malém obchodě na Bayerově ulici za zvuku hudební produkce. K rituálu pořadu patřilo i romítání filmů o výtvarnících, jejichž autorem byl Aleš Záboj.
Kulturní aktivity v Brně koncem osmdesátých let narůstaly tou měrou, jak se komunistický režim pomalu po sovětské perestrojce začínal rozpadat. Koncem osmdesátých let sehrál ve městě důležitou roli Vysokoškolský klub na Gorkého ulici, kde od roku 1988 probíhal Otevřený dialog umělců a intelektuálů s jasným protirežimovým programem.
O probouzející se společnosti osmdesátých let vypovídá i tvorba mladých brněnských umělců, která byla někdy nespoutaná, někdy neučesaná a divoká. Výstava Brněnská osmdesátá je sondou do tohoto období a připomínkou tvorby umělců mladé generace. Mnozí z tehdy začínajících výtvarníků patří dnes k významným představitelům naší kultury, někteří již nežijí a někteří upadli do zapomnění.
(tisková zpráva, MMB)
