Michal Jemelka: ...Just A Man
typ výstavy: autorská
místo konání: Galerie Orlovna
termín: 2010/04/13 - 2010/05/03
poznámka:
První samostatná výstava Michala Jemelky představuje ve výběru přehled autorovy dosavadní tvorby a především na velkých formátech dokumentuje jeho vývoj i současné směřování. Jako základní téma se zde prezentuje mužské tělo v idealizované podobě, lidská figura ztvárněná osobitým rukopisem, se snahou o preciznost vyjádření a technicky dokonalý výtvarný projev.
Rané práce ze studentských let se vyznačují hledáním, jak sebe samého coby autora, tak vlastního místa v životě, rozklíčováváním vztahů, především pomocí konfrontace lidského chování s přirozenými zvířecími vlastnostmi (byť mnohdy jen druhotně přisouzenými). Vznikají tak první oleje, na kterých je patrná snaha o symbiózu abstraktní a figurální malby, inspirace surrealismem, technicky dokonalým výtvarným projevem současného umělce H. R. Gigera a jeho „odlištěním“ těla pomocí mechanických prvků, ale především tvorbou malíře Zbyška Siona z 60. a 70. let, vyznačující se expresivní barevností, výrazovou brutalitou a aktualizací tradičních symbolů a témat. Jemelka zde využívá pro svou figurativní plošnou malbu barvu jako nástroj vytváření emocí, kombinací až nerealistických barev vyjadřuje prostor.
V tomto počátečním období se na barevné ploše objevuje motiv opakujících se modifikovaných postav, odlišených právě použitou barvou, využitím hry světla ke zdůraznění např. citové vyprahlosti, konfrontace s předsudky a sociální diskriminací, až ke zklidnění, které přináší vyrovnání se s okolím (Motýlice, olej na plátně, 70×140 cm, 1998). Ze stejného období pochází i Noční lovec (olej na plátně, 120×75 cm, 1999), Narcis (olej na plátně, 120×110 cm, 1999) nebo Ikarův pád (olej na plátně, 85×340 cm, 2000), který předznamenává autorův posun k vyjadřování motivu na více zdánlivě samostatných plátnech, které získávají svůj zamýšlený význam až dotvořením při konečné instalaci.
I v novější tvorbě Michal Jemelka využívá možnosti velkých formátů, kde prostor modeluje pomocí barevných písků. Nosným prvkem zůstává stále figura (mužské tělo je zde ovšem pouze zástupným prvkem, který lze bez problémů zobecnit) modelovaná teď pomocí barevných ploch, se zřetelným posunem k abstraktnímu vyjádření jak je to patrné například na obraze Zotročení (kombinovaná technika, sololit, 140×60 cm, 2006), popř. barevných variantách obrazu Hlava (zlatá 2007, stříbrná 2008, Svůj vlastní vězeň 2008).
Autor segmentuje tělo do samostatných částí, které pak „stvoří“ opětným složením (Složení Adama, kombinovaná technika, lepenka, 65×48 cm, 2005). Tato hra s tělem jako dětskou skládačkou tematicky odkazuje na Jemelkovy starší práce z devadesátých let.
Znepokojující, až násilné vyznění cyklu Lov (kombinovaná technika, sololit, 83×300 cm, 2007), kdy se znovu vrací k motivům podobenství chování lidí a zvířat, je zdůrazněno využitím pozadí jako symbolu zvířecí srsti vytvářející mimikry, které jsou důležité pro přežití v přírodě, ale stejně tak v dnešních částečně odcizených lidských vztazích.
V díle Obětovaný (kombinovaná technika, lepenka, 210×150 cm, 2007) dochází k rozbití figury do samostatných částí následně spojených tradičním symbolem zvýrazněným i zvolenou barevností.
V nejnovějších pracích Michala Jemelky Třetí do páru (kombinovaná technika, plátno, 200×133 cm, 2009) a Velké půlky (kombinovaná technika, plátno, 175×163 cm, 2010) již je téma zcela zatlačeno do pozadí a důležitým se stává pojetí celé plochy a především její barevné uchopení. Dílo výtvarníka Michala Jemelky nevypovídá …jen o člověku jako o solitéru putujícím životem a vztahy, Vypovídá především o snaze být člověkem a život skutečně vnímat.
Markéta Mercová
Zdroj: http://www.galerie-orlovna.cz/index/article/page/167
