Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské

obec: Libotenice (Litoměřice)
adresa: _
stát: Česká republika (Czech Republic)

poznámka:
-
Barokní kostel svaté Kateřiny Alexandrijské stojí asi půl kilometru od obce Libotenice, přímo na břehu řeky Labe.
První doklad o sakrální stavbě pochází z roku 1273 v souvislosti s obcí Chodžovice, která stála v bezprostřední blízkosti současného kostela.
Obec Chodžovice je naposledy popsána v souvislosti s bitvou u Ústí, roku 1426 během husitských válek, dále o ní prameny mlčí. Důvodem zániku vsi byly zřejmě časté povodně.
Tehdy byl kostel dřevěný, vystavěný na opukových základech a pokrytý šindelovou střechou. Kolem kostela se nacházel hřbitov, kde až do roku 1896 pohřbívalo pět okolních vesnic své zesnulé.
V roce 1596 byl přestavěn italskými architekty ve stylu pozdní gotiky a v této době již neměl věž, pouze zdobené průčelí zakončené štítem. Věž nahradila zvonice, stojící vedle kostela. V ní jsou dosud zachovány renesanční krovy.
Kostel byl následně střídavě spravován doksanským klášterem a litoměřickým arcijáhenstvím.
Kapacita však brzy nedostačovala a i z důvodu porušené statiky žádá doksanský probošt Bruno Kunovský v roce 1692 strahovského opata a křtícího biskupa pražského o zboření starého kostela a vystavění nového, většího. Povolení dostal doksanský probošt až o deset let později. Tedy roku 1702 jej nechal zbořit, v dubnu byl položen základní kámen a následujícího roku, roku 1703, byly základy původního kostela obestaveny do dnešní podoby. Stavbu prováděl litoměřický architekt Petr Versa a v srpnu téhož roku 1703 byl hotový kostel vysvěcen.
Jedinou pozdější stavební úpravou bylo ve čtyřicátých letech 18. století proražení bočních, kasulových oken, protože původní lunetová okna již nestačila k prosvětlení interiéru.
Za komunistického režimu po druhé světové válce započala devastace málo využívaného kostela, později nevyužívaného vůbec. Podíl na devastaci měli vojáci Rudé armády, kteří rozstříleli veškerý mobiliář, rozkradli a rozbili vzácné sochy a obrazy. V sedmdesátých letech v ničení pokračovali čeští vojáci z blízké travčické posádky, studenti přijíždějící na chmel či polští dělníci a neukázněná mládež z okolních vesnic.
Zcela zdevastovaného kostela si v roce 1987 všiml tehdejší ředitel Památkového ústavu v Ústí nad Labem, Ing.arch. Stanislav Flesar. Kostel si pronajal od církve s cílem zastavit jeho další chátrání do doby než bude možná jeho celková rekonstrukce.
Po roce 1989 uzavřel Památkový ústav smlouvu s římskokatolickou církví o pronájmu chrámu na 37 let za jeho rekonstrukci. Prostory kostela sv. Kateřiny tak mohly sloužit Památkovému ústavu k ukládání více či méně vzácných uměleckých předmětů, které byly uloženy v objektech, na které byly vzneseny restituční nároky.
Rekonstrukce tedy začala v dubnu 1992 a trvala do června 1994. I zvonice byla citlivě upravena jako byt správce.
Kostel svaté Kateřiny byl 4. prosince 1994 slavnostně vysvěcen litoměřickým biskupem Msgre. Josefem Kouklem.
libotenice.cz, 5.8.2021

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské