národnost: česká
pohlaví: muž

poznámka:
NK ne - 2014/07
odkazová forma
Zapletal Třebíčský, Karel, 1903-1960

Karel Zapletal Přerovský

Narodil se 28. ledna 1903 v Přerově, který mu časem dal i druhé příjmení. Vyučil se tiskařem a našel místo v třebíčské Čapkově tiskárně. Ve skautingu byl činný již ve svém rodišti a v Třebíči v této činnosti pokračoval. Vždyť skautem byl i syn jeho zaměstnavatele Jaromír. Skauti mu říkali nejprve bratr Hotovka, podle jeho úsloví po dokončení jakékoli práce. Po válce se vžila přezdívka Abahoa podle stejnojmenného mostu v jedné ze Zapletalových písní. Tímto názvem byl pak na Zapletalovu památku pojmenován třebíčský skautský zpravodaj. S Třebíčí i Třebíčskem se Karel rychle sžil a časem se stal i členem rodiny svého zaměstnavatele, když si vzal jeho dceru Libuši. Byl nejen dobrým tiskařem, ale i dobrým grafikem, psal básně i písničky. Celý svůj talent dal do služeb skautingu a obdivu k přírodě. Já člověk, syn země, zasvětil jsem svůj život lesům a horám, jejich kouzlu a kráse nikdy neodolám, jsou mně modlitbou a utvrzují ve mně víru v dobrého člověka …
Objevil krajinu v okolí malé sklářské vesnice Brodce ve „Zlatomlýnském údolí“ u rybníka Strážov. Ve třicátých letech si tam postavil chatu a na zalesněném svahu rybníka Strážova postavil „lesní katedrálu“, a brzy na to začal budovat „Pohádku“. Vytvářel ji ze samorostů, kamenů a dřeva, ale také z předmětů, které v krajině našel. Upravil ve svahu nad rybníkem cestičky, aby se po nich dalo pohodlně procházet a vyrobil lavičky k odpočinku a poklidnému vnímání krásné krajiny. Kolem nich se „proháněli“ dřevění divočáci, krokodýlové, dravci a mezi nimi čarodějnice či vodníci. Klapal zde strašidelný mlýnek Bubák, nechyběla perníková chaloupka, bohyně džungle, kobra Vašák i bůh sklářů. Přes říčku Brtnici za „Pohádkou“, v tomto místě ještě spíše potok, se klenul most Abahoa. Po jeho smrti však celé toto dílo, na které jezdily i autobusové zájezdy a spousty výletníků, zaniklo. Karel Zapletal Přerovský zemřel náhle 27. listopadu roku 1960 v necelých osmapadesáti letech.
Mimo krásných vzpomínek všech, s nimiž se důvěrněji setkal, po sobě zanechal šestnáct skautských bibliofilií a desítky drobných, namnoze skautských tisků, básniček, písní a grafik. Podílel se na organizaci mnoha skautských akcí i na vytváření a realizaci jejich programu. Je méně známo, že v roce 1938 začal vydávat nezávislý kulturní a hospodářský týdeník Nová Třebíč, jehož byl majitelem. Byl také autorem grafické úpravy a kreseb. Redakčně ho řídil a zodpovídal za něj třebíčský knihovník František Křesťan. Stihl však vydat jenom 7 čísel. Jeho vydávání bylo ukončeno v prosinci téhož roku.
Karel Zapletal Přerovský patřil k mimořádným osobnostem, které se výrazně podílely na utváření charakteru třebíčské mládeže a také na celkové kulturní úrovni města.
Radovan Zejda

Karel Zapletal Přerovský

v tiskárně, foto (Radovan Zejda)