národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01082699

poznámka:
odkazová forma
Náprstek, Ferdinand Pravoslav, 1824-1887
Fingerhut, Ferdinand, 1824-1887
Viz též (pseud.)
Tatránský, Ferda N., 1824-1887

Ferdinand Fingerhut Náprstek

Třetím synem Anny Fingerhutové byl Ferdinand Pravoslav. Jako poslušný syn bohaté mecenášky vystudoval akademické gymnázium, na technice obor pivovarnictví a po ukončení studií se vydal na zkušenou po Evropě. V roce 1846 projel přes Německo, Švýcarsko, Belgii, Francii až do Londýna. Nejvíce se mu zalíbilo v Paříži, kam se vydal zpět v roce 1847 a zde jej zastihla i únorová revoluce v roce 1848. Uprchl přes Belgii do Polska, v Praze vstoupil do studentských legií a spolu s bratrem se účastnil Slovanského sjezdu. Na rozdíl od něho se do bojů nezapojil, a tak nebyl po porážce revoluce nijak perzekvován.
Od roku 1856 oficiálně vedl spolu se svou matkou pivovar a vinopalnu U Halánků, věnoval se překladům (z francouzštiny) divadelních her a cestoval. Když se vrátil jeho bratr Vojtěch z Ameriky, matka mu vedení živnosti odňala a hlavou podniku se stala až do své smrti sama. Ferdinand to nenesl lehce a raději se věnoval vlastenecké činnosti a podpoře českých umělců. Matka mu v roce 1860 koupila Černý pivovar na Karlově náměstí, kde vytvořil kulturní salón zaměřený především na herce, zpěváky a skladatele. V roce 1862 se na matčino doporučení oženil s Marií Storchovou, ale jejich manželství i přes narození dvou dcer nebylo šťastné a Marie rodinu opustila. Rozvod pak byl skandálem, který se táhl několik let, a dcery dal Ferdinand na vychování do cizí rodiny. Jedna z dcer zemřela a druhou poslal otec v deseti letech do Paříže do penzionátu.
Sám zajížděl do Itálie i do Francie; v Praze pivovar prodal a žil z renty. Působil ve Sboru pro zřízení českého Národního divadla a později pomáhal při dramaturgických jednáních Národního divadla s cizími umělci (G. Verdi), překládal divadelní hry z francouzštiny, vypisoval ceny za nová česká dramata a v roce 1873 založil v Praze Société francaise. Znal se s předními kulturními osobnostmi své doby; ředitel Národního divadla František Šubert, skladatelé Karel Bendl a Antonín Dvořák k němu chodívali na pravidelné čtvrteční obědy a "poobědové muzicírování".
V roce 1880 přivezl Ferdinand svou dceru z Paříže, vystudovala Vyšší dívčí, vedla mu domácnost a pomáhala s pořádáním "hudebních a deklamatorních zábav". V roce 1887 Ferdinand Fingerhut zemřel a část svého majetku odkázal třem nadacím, jejichž správu svěřil spolku Svatobor. Nadace se týkala českého "historického dramatu, národní veselohry a obrazu z českého národního nebo společenského života", přičemž Svatobor z této nadace oceňoval hry až do roku 1950 (J. Zeyer: Neklan, J. Kvapil: Princezna Pampeliška, F. Šrámek: Léto, K. Čapek: RUR aj.).
Náprstek, jeho rodina a přátelé, Národní muzeum, Praha 2016

Ferdinand Fingerhut Náprstek

Vojta Náprstek, jeho rodina a přátelé, Národní muzeum, Praha 2016

Vojta Náprstek, jeho rodina a přátelé, Národní muzeum, Praha 2016

Ferdinand Fingerhut Náprstek

www
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	????	Ferdinand Pravoslav Náprstek (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org
archivní fond
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2017	Sbírka úmrtních oznámení (Inventář), Národní galerie v Praze, Praha
cd-rom
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2016	Vojta Náprstek, jeho rodina a přátelé (Kolekce unikátních portrétu z fondů Náprstkova muzea), Národní muzeum, Praha