Josef Velenovský

* 22. 4. 1858, Čekanice, Blatná (Strakonice), Česká republika (Czech Republic)
† 7. 5. 1949, Mnichovice (Praha-východ), Česká republika (Czech Republic)
pedagog, přírodovědec, filozof

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01141969

poznámka:
založil botanický ústav v Praze
ředitel botanické zahrady
mesto-pisek.cz

Josef Velenovský

Byl žákem Ladislava Čelakovského, navštěvoval i botanické přednášky Moritze Willkomma, vystudoval botaniku a filozofii (1878–83). V roce 1885 se na Karlově univerzitě habilitoval, 1892 byl jmenován mimořádným a 1898 řádným profesorem botaniky (na UK působil do roku 1927). Založil Botanický ústav v Praze a řídil tamní botanickou zahradu. Do roku 1914 byl předsedou České botanické společnosti.
Významných vědeckých výsledků dosáhl zejména v oblasti mykologie a srovnávací morfologie rostlin. Byl však i velmi svérázným filozofem, ve stáří se dostal i pod vliv spiritualismu a okultismu, nevyrovnal se s antisemitismem. Tvrdil, že základními filozofickými kategoriemi jsou hmota, duch, éter. Hmota je všude v prostoru spojena éterem s duchem, duch je pojítkem všeho, a proto duchovní svět je tím pravým světem.
V roce 1887 vyšel jeho Atlas rostlinstva pro školu a dům, Květena českého cenomanu je z let 1889–90.
Velmi cenná je jeho Flora Bulgarica I–II z roku 1891, zapsal se do dějin bulharské botaniky zcela neopomenutelně. Sami Bulhaři uvádějí, že z celkového počtu 172 endemických taxonů Bulharska jich Velenovský popsal 46 (J. Dostál údajně jen šest). Jiné zdejší i šířeji rozšířené balkánské endemity zase nesou jeho druhové jméno, např. Cerastium velenovskyi Hayek, Galium velenovskyi Ančev, Silene velenovskyana Jordanov et Panov, Trifolium velenovskyi Vandas. S balkánskou květenou souvisí i v roce 1922 vydaný soupis pozůstalosti botanika J. Mrkvičky, který nese název Reliquiae Mrkvičkanae.
Dalšími díly Velenovského jsou Mechy české (1897), Játrovky české I–III (1901–03), Srovnávací morfologie rostlin (1905, německy 1905–07), České houby I–V (1920–22).
Jeho Přírodní filosofie vyšla ve dvou dílech, první díl přírodnický je z roku 1920, druhý díl kulturní z roku 1922. Velenovský píše o přijetí tohoto díla veřejností velmi drsně: „Když vyšel druhý díl Přírodní filosofie, konány porady, co činiti, aby národ jedu toho neokusil. I zakázáno tajně všem časopisům v celé republice, aby se ani slovem o díle tomto nezmiňovaly. (…) Mne pak, starce a učitele tisíců žáků, po zemi rozptýlených, hlídali po 3 roky jako vlastizrádce.“ Velenovský první republiku příliš nemiloval, avšak ani za Rakouska-Uherska jeho poměr k státu nebyl zrovna utěšený (tehdy to bylo pro jeho panslavistické tendence). O roku 1918 píše: „V době převratu r. 1918 nadělil osud českým lidem velmi nestejně. Jedni z nejnižších stupňů povznesli se do závratných výší, druzí sraženi byli s míst, kteráž posud v společnosti zaujímali, do bláta a kalu a živoří v zármutku a smutně hledí na záhubu, do které se národ řítí. Já jsem se octl v druhé kategorii…“
Je také autorem Systematické botaniky I–VI (1922–26), jeho dílem je i Flora Cretacea Bohemiae I–IV (1926–31), kterou se zařadil mezi průkopníky české paleobotaniky.
Pozoruhodné jsou i jeho Obrázky z let 1928 a 1930, o kterých v Předmluvě prohlásil, že „kniha tato není určena pro panstvo akademické, jež pěstuje jen vysokou vědu na Olympu vědeckém, nýbrž jen pro široký lid, pro národ…“ Je také autorem Literárních studií (1932). Velenovského dílo završují Monographia Discomycetum Bohemiae I–II (1934) a Poslední moudrost čili Nauka o kosmickém duchovnu (1935).
Jeho rukopisná pozůstalost se údajně nachází v Ústředním archivu Akademie věd v Praze. V literatuře se používá jeho jméno ve formě VELEN.
Přes určitou rozporuplnost je nutno hodnotit vědecký odkaz Josefa Velenovského výrazně kladně. Četba jeho nebotanických děl by měla být pro současného čtenáře výzvou, při které by mělo jít o pochopení autorova sdělení v širších dobových společenských i osobních souvislostech. Sám za sebe mohu s hlubokým přesvědčením konstatovat, že po čistě literární stránce patří Velenovský mezi nejlépe píšící české botaniky všech dob.
botany.cz, 10.8.2019

Josef Velenovský

 

Josef Velenovský

rok od - do   skupina, *vznikla, poznámka
1886 - 1906   Královská česká společnost nauk, *, mimořádný člen
1890 - 1903   Česká akademie věd a umění, *, mimořádný člen II. třídy
1903 - 1918   Česká akademie věd a umění, *, řádný člen II. třídy, vzdal se členství
1906 - 1927   Královská česká společnost nauk, *, řádný člen
1927 - ????   Královská česká společnost nauk, *, přespolní člen

Josef Velenovský

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2004   Členové České akademie věd a umění 1890 - 1952, Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
antologie/sborník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1962   Kdy zemřeli…? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1.1.1937 do 31.12.1962), Státní knihovna, Praha
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1936   Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa (Česká Lípa)
www
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  ????   Josef Velenovský (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org

Josef Velenovský

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1948   Dobrá tradice, Kytice, Měsíčník pro literaturu a umění, 403-404