Karel Ptáčník

* 27. 8. 1921, Břeclav (Břeclav), Česká republika (Czech Republic)
† 1. 5. 2002, Praha, Česká republika (Czech Republic)
dramatik, spisovatel, publicista

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01101653

Karel Ptáčník

Jeho otec byl strojním zámečníkem, později strojvůdcem. Ptáčník studoval na reformním reálném gymnáziu v Břeclavi (od 1932) a v Hodoníně, kam byla škola přestěhována po německém záboru pohraničí. Po maturitě (1940) absolvoval roční kurz obchodní akademie v Brně. Pracoval jako pomocný dělník a telefonista u brněnské železnice a jako kontrolor ve Škodových závodech v Adamově. 1942 byl nasazen na práci v Německu (Sársko, Porúří, Sasko). 1944 onemocněl tuberkulózou a byla mu udělena zdravotní dovolená, kterou se mu podařilo prodloužit až do konce války; léčil se v Brně a ve Velkém Újezdu u Moravských Budějovic. 1946 nastoupil jako důchodní na Městském úřadu v Bruntále, 1950–52 zde působil jako tajemník Městského národního výboru a 1952–56 jako administrativní vedoucí úřadu. Po úspěchu prvotiny Ročník jedenadvacet se 1956 s rodinou přestěhoval do Prahy a stal se redaktorem měsíčníku Květen. Při jeho zániku (1959) přešel do sekretariátu Svazu československých spisovatelů. Zprvu pracoval v ideově tvůrčím oddělení, 1963 se stal členem ústředního výboru, 1964 předsedou členské komise, 1966 jedním z tajemníků. Po rozdělení organizace na českou a slovenskou část vykonával funkci místopředsedy Svazu českých spisovatelů (1969–70), po jeho administrativním zrušení zůstal bez zaměstnání. Postihl jej zákaz publikování, který byl zrušen v polovině 80. let (na deset románových prací zůstává v rukopise). 1972 se stal úředníkem České státní pojišťovny (obchodní zástupce pro Prahu-Žižkov, později likvidátor). 1984 odešel do důchodu.
Publikoval v časopisech Květen, Literární noviny, Nový život, Kultura, Kulturní tvorba, Plamen, Host do domu, Nové knihy, Literární listy, Listy aj. Podle románu Ročník jedenadvacet byl v koprodukci ČSR a NDR natočen stejnojmenný film (1957, r. Václav Gajer, sc. Ota Hofman a Walter Gorrisch). Je autorem rozhlasových her Pohádka pro dospělé (1949) a Trio pro čtyři nástroje (1968, v témže roce publikováno v časopise Studie a úvahy). Užíval šifry Kap.
Karel Ptáčník je spontánní vypravěč, který se zpravidla opírá o bezprostřední znalost tématu, postav a prostředí. Jeho romány vycházejí z generační zkušenosti a zpravidla zobrazují ohraničené lidské komunity (pracovní kolektiv, město, parta přátel), které autor zpočátku – v duchu dobové poetiky a komunistické víry – chápal jako vzorek společnosti a jejích politických dimenzí. V kontextu prozaické produkce 50. let zapůsobily Ptáčníkovy prózy především autenticitou svědectví (román s tematikou totálního nasazení Ročník jedenadvacet), při vydání Města na hranici pak překvapil i autorův talent polemický. Román, který zachycoval osudy severomoravského pohraničí prvních poválečných měsíců byl přijímán jako přímá polemika s Řezáčovým Nástupem, jako překročení tematických konvencí budovatelského žánru, třebaže i jej určovala dobově příznačná kronikářská výstavba, ideologická osnova a pojetí postav jakožto reprezentantů politických tendencí. Publicističnost a přímé spojení mezi dramatickými zvraty „velké politiky“ a prudkými zlomy v psychice postav vystupují do popředí zvláště v dalších dílech volné trilogie o „městě na hranici“ (Noc odchází ráno, Šestapadesátý). – Přestože byl Ptáčník disponován především pro zachycení nekomplikovaných lidských typů, opakovaně se pokoušel reflektovat proces spisovatelské práce. Pracoval přitom s vkládáním deníkových zápisků do románového textu (Noc odchází ráno) i se spojováním tvůrčí problematiky se sférou erotiky (Chlapák), v dramatech pak také s vnějškovými scénickými efekty (Román a já, Provokace). Především z vlastní empirie vycházel Ptáčník také v menších prozaických žánrech (dojmy z cesty po Maďarsku v souboru Od Dunaje na dvě strany, radosti novopečeného otce v knize Ta maličká, ta je má). Výraznější stylizační úsilí je patrné v psychologické novele Strach, která se válečným námětem i apelem na nutnost odporovat zlu přimyká k autorově prvotině, a v Bibliádě, jež obrací naruby příběhy známé ze Starého i Nového zákona. V románech vzniklých v období normalizace se Ptáčníkovo úsilí o zachycení lidských komunit pod vlivem deziluze z „reálného socialismu“ soustředilo výhradně na kresbu jejich mikrokosmu („pojišťovácký“ román Dům uprostřed města, idylizující próza o důchodcích Fasáda). Odlišným případem je psychologická próza Úraz a Marie, která vznikla na počátku sedmdesátých let. Zde autor opouští fabulační přímočarost většiny svých textů a příběh, stylizovaný převážně jako vnitřní monolog muže, který nečekaně získal schopnost číst a posléze i ovlivňovat myšlenky lidí ve svém okolí, rozvíjí v několika interpretačně rovnocenných variantách. – Vzpomínková kniha Život, spisovatelé a já je především záznamem rušného povrchu oficiálního kulturního dění v době, kdy byl Ptáčník funkcionářem Svazu československých spisovatelů a Svazu českých spisovatelů.
Blahoslav Dokoupil (1998), slovnikceskeliteratury,cz, 5.5.2018

Karel Ptáčník

 

Karel Ptáčník

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Spořilov, Praha (Hlavní město Praha), Spořilov, Praha (Hlavní město Praha)
1956 - 1959   Praha, Praha, redaktor časopisu Květen

Karel Ptáčník

rok od - do   skupina, *vznikla, poznámka
???? - ????   osobnosti (Praha 4), *
???? - ????   Syndikát českých spisovatelů, *

Karel Ptáčník

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1989   Malá galerie autorů Československého spisovatele, Československý spisovatel, Praha
  1991   Slovník zakázaných autorů 1948-1980, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha
  2017   Spořilov (Komunita a její osobnosti), Prostor - architektura, interiér, design, Praha
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1957   Slovník českých spisovatelů beletristů 1945 - 1956, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha
  1964   Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel, Praha
  1991   Kdo je kdo Česká republika, Federální orgány ČSFR 91/92 (II. díl N-Ž), Nakladatelství Kdo je kdo, Praha
  1994   Slovník české prózy 1945-1994, Sfinga, nakladatelství, Ostrava (Ostrava-město)
  1998   Slovník českých spisovatelů od roku 1945 (Díl 2, M-Ž), Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Praha
  2000   Slovník českých autorů knih pro chlapce (a nejen pro ně), Nakladatelství Ostrov, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1994   Karel Ptáčník: Město na hranici, Slovník české prózy 1945-1994, 319-321
  1994   Karel Ptáčník: Ročník jedenadvacet, Slovník české prózy 1945-1994, 318-319
www
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  ????   Karel Ptáčník (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org

Karel Ptáčník

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1957   Sloupkový ambit, Československý spisovatel, Praha
  1989   Malá galerie autorů Československého spisovatele, Československý spisovatel, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1969   Ustavující sjezd Svazu českých spisovatelů, Tvář, 6.číslo
  1998   Z korespondence 1937-1964, 1967-1971, Revolver Revue, 130-156
periodikum
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1998/09   Revolver Revue (38/1998), 38.číslo, Sdružení na podporu vydávání časopisů, Praha 1

Karel Ptáčník

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1963   Prostor tvořivému myšlení, Výtvarná práce, 1-2

Karel Ptáčník

rok udělení   název ceny, druh, poznámka
1955   Státní cena