Jiří Pilka

* 20. 2. 1930, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 7. 7. 2018, Praha, Česká republika (Czech Republic)
publicista, dramaturg, muzikolog

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01093082

Jiří Pilka

Studoval na reálném gymnáziu v Písku (maturita 1949), přičemž se zároveň učil hře na klavír (a po čtyři roky na housle) v místní hudební škole. Hudební vědu a historii studoval na Filozofické fakultě University Karlovy v Praze (1949–56; diplomní práce Otázky filmové hudby – Filmová hudba Jiřího Srnky). Studium bylo dvakráte přerušeno: 1950–51 pro nemoc, 1952–53 byl obviněn a vězněn za „spiknutí proti republice“ (jednalo se o ilegální skauting); návrat do školy mu byl umožněn amnestií v roce 1953. Po ukončení studia pracoval jako archivář a faktor v archivu Českého hudebního fondu (1957–63) a pak jako dramaturg hudebního vysílání Československé televize (1963–72; 1969 byl šest měsíců šéfredaktorem vysílání). V době normalizace byl z televize z politických důvodů propuštěn a našel posléze zaměstnání jako dramaturg u Východočeského státního komorního orchestru v Pardubicích, kde spolupracoval se šéfdirigentem Liborem Peškem (1973–76). Pak působil v Praze ve funkci odborného pracovníka hudebního oddělení Divadelního ústavu (1977–89, 1986–89 vedoucí oddělení). Na krátkou dobu se vrátil do Československé televize jako šéfredaktor hudebního vysílání (1990–91), pak byl ředitelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (1991–92) a ve dvou etapách ředitelem Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha (1992–96 a 2000). V letech 1996–2001 působil jako externí pedagog Vyšší střední odborné soukromé školy filmové v Písku (filmová a televizní hudební praxe).
Souběžně se svými zaměstnáními rozvíjel Pilka živou činnost v různých organizacích, institucích a podnicích. Byl členem České hudební společnosti (vedoucí komise výchovných koncertů 1964–78), Svazu československých skladatelů a koncertních umělců (1968–69 působil v rehabilitační komisi, jejíž zpráva vyšla ve čtvrtletníku Hudební věda 1969), Filmového a televizního svazu FITES (v předsednictvu 1966–70), výboru festivalu Pražské jaro (1990–93), správní rady Pražské komorní filharmonie (1999–2002), ediční rady Supraphonu (od 2001), dozorčí komise Nadace Bohuslava Martinů (od 2001), Mezinárodní Dvořákovy společnosti v Londýně (od 2002). Je stálým odborným konzultantem firmy BVA International (od 1993, výroba videí s vážnou hudbou), byl editorem edice Hudba na každém kroku (Supraphon, 1961–72), vedl revizní komisi SOS dětské vesničky (1967–85), byl externím dramaturgem Pražského komorního orchestru (1978–79) a Symfonického orchestru v Hradci Králové (1982–84), apod.
Od ukončení studií vyvíjel rozsáhlou a mnohostrannou činnost nejprve v oblasti hudební kritiky a pak hlavně publicistiky, v tvorbě pořadů pro rozhlas, televizi, Divadlo hudby, při uvádění koncertů a různých pořadů, při organizaci hudebních kursů atp. Hudebně kritické činnosti se věnoval především v letech 1957–68 v deníku Lidová demokracie a v časopisech Hudební rozhledy, Kultura, Tvorba, Květen (zvláště v letech 1956–57), později přispíval do časopisů Opus musicum, Melodie, Gramorevue, Harmonie, do ročenek Taneční hudba a jazz apod.
V rámci hudebně popularizační činnosti komentoval koncerty v Československém rozhlase, přednášel v kursech Hudební mládeže, psal sleeve-notes k LP a CD (pro Supraphon, Panton, Lotos), uváděl pořady v Divadle hudby (např. kompletní cyklus Beethovenova díla 1969–70, komplet Mozartových symfonií 1973, komplet Londýnských symfonií Josefa Haydna 1984, pořady o Stravinském, Orffovi, Weillovi, Villa-Lobosovi a jiných). S manželkou Zdeňkou Pilkovou připravil pro Československý rozhlas desetidílný cyklus Křižovatky hudební historie (1984) a 11 pořadů Města plná hudby (1986). V roce 1994 realizoval v Československém rozhlase čtyři pořady o našich dirigentech (Kubelík, Smetáček, Neumann, Ančerl), 1999 cyklus Minuty proti času (vzpomínky na významné osobnosti hudebního a filmového světa), cyklus Doteky hudby (rozhlas České Budějovice, 1999–2000, 80 úvah o hudbě), pětidílný cyklus o současné slovenské hudbě (Praha, 2002). Pro Radio Collegium připravil literární pásmo podle Honeggerova oratoria Jana z Arcu na hranici (1995). Rádio Collegium realizovalo 18.11.1994 pořad o Pilkově literárním díle (eseje, básně aj.).
Pilka publikoval řadu knih a pojednání o hudbě, z nichž některé se obírají problematikou hudby ve filmu (inspiračním momentem zde byl příbuzenský vztah s Jiřím Srnkou) a v televizi. Některé knihy se obracejí k dětem (např. Kudy chodí hudba, Království tónů). Většinou usiluje zaujmout pro vážnou hudbu a informovat o ní co nejširší veřejnost. Některé z publikací (např. Doteky hudby, Zápas s mlhou) i některé rozhlasové pořady (relace každých 14 dnů od roku 2001: Jak to vidí Jiří Pilka) přesahují rámec hudby a mají ráz psychologicko-filozofické úvahy. Pilkovy zájmy jsou velmi široké: věnoval se zejména české hudbě a jejím velkým osobnostem (a to i soudobým a rovněž interpretům), okrajově se zabýval mimo jiné i moderní populární hudbou apod.
Také Pilkovy další aktivity jsou mnohočetné, rozmanité, obtížně uchopitelné: psal hesla pro ČSHS; vypracoval řadu podkladových materiálů pro různé instituce (např. 1962 Hudební vysílání v Čs. Televizi resp. Gramofonová deska v ČSR pro Ústav hudební vědy ČSAV); v rukopise má monografii o Liboru Peškovi; spolupracoval s Lidovou univerzitou; konal přednášky v různých institucích doma i v zahraničí (např. 1982 na univerzitě v Mohuči Hudba v ČSR po roce 1945, 1991 v English National Opera London Filmová zpracování Dvořákovy Rusalky); byl členem výboru pro Dny britské hudby v ČSSR (1987); připravil libreta hudebních výstav pro Muzeum v Písku (Janáček a Písek 1978, Otakar Ševčík 1984); napsal námět k filmu Osamělost (režie Petr Weigl, 1967), scénář pořadu Koncert pro studenty (režie Evald Schorm, 1968); byl dramaturgem několikaleté televizní série Zaostřeno na hudbu a Bernsteinovy série Koncerty pro mládež (obojí v šedesátých letech, společně s Milanem Novotným), cyklu Miniportréty (čeští interpreti) a portrétů Ivana Moravce a Martiny Maixnerové (režie Milan Maryška) atd. Napsal řadu scénářů k televizním pořadům, v poslední době např. 50. let Pražského komorního orchestru (2002), Hudební hostina Luboše Fišera (2003), ve společnosti BVA International spolupracoval na filmech Kubelík a jeho vlast, Rafael Kubelík diriguje, Legenda jménem Kubelík, Deo gratias (portrét Antonína Dvořáka), Smetanovo kvarteto, Musica picta (s výtvarníkem Radkem Pilařem a básníkem Josefem Bruknerem); byl členem různých porot (např. u dirigentského konkursu v Poděbradech, v porotě Ceny Jarmily Jeřábkové v Duncan Centre Praha, u soutěží Hudební mládeže); vytvořil text pro melodram Luboše Fišera Oslovení hudby (1985, pro recitátora, klavír a smyčcové kvarteto; v Československém rozhlase natočila Jana Hlaváčová, František Maxián a Doležalovo kvarteto, dalšími interprety byly např. herecké osobnosti jako Marie Tomášová, Otakar Brousek, Miroslav Moravec, Hana Maciuchová, Milan Friedl).
Pilka se díky svému obsáhlému vzdělání, šíři uměleckých zájmů a svým rozmanitým a společensky užitečným aktivitám zařadil k předním a široce známým osobnostem českého hudebního života a zejména svou hudebně popularizační činností získal všeobecný respekt a oblibu.
Ivan Poledňák, ceskyhudebnislovnik.cz, 31.7.2019

Jiří Pilka

 

Jiří Pilka

rok od - do   škola, obec, fakulta, zaměření, profesor
???? - 1949   Gymnázium, Písek (Písek)

Jiří Pilka

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Písek (Písek), Písek (Písek), mládí

Jiří Pilka

www
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  ????   Pilka Jiří (ctenizpisku.cz), ctenizpisku.cz

Jiří Pilka

katalog autorský
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2002   Milča Eremiášová (Řeč krajky / The Language of Lace / Die Sprache der Spitze), Česká palička, Praha
kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1961   Skladatelé dneška, Panton, nakladatelství Svazu československých skladatelů, Praha
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1963   Československý hudební slovník A - L (osob a institucí), Státní hudební vydavatelství, n.p., Praha
periodikum
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1989   Sto let Bohuslava Martinů, Gramorevue, 1
příležitostný tisk
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1990   Václavu Neumannovi k sedmdesátinám (29.91990), Česká filharmonie, Praha
výroční zpráva
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2008   Prácheňské muzeum v Písku v roce 2007, Prácheňské muzeum v Písku, Písek (Písek)

Jiří Pilka

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1979   Johann Sebastian Bach, Supraphon, n.p., Praha
  1986   Johann Sebastian Bach, Supraphon, n.p., Praha

Jiří Pilka

autorská
termín   název výstavy, místo konání
1983/12/06 - 1984/01/01   Milča Eremiášová: Paličkované krajky, Galerie Jaroslava Krále, Brno (Brno-město)
2007/12/17 - 2008/01/31   Krajky Milči Eremiášové, Divadlo Viola, Praha

Jiří Pilka

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1998   Expozice Kulturní tradice Písecka, Zpráva o činnosti za rok 1997, 61-71