Ondraness – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0

Ondřej (Andreas) Schweigl

* 30. 11. 1735, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
† 23. 3. 1812, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
sochař, řezbář, historiograf

 

pohlaví: muž

NK AUT: ola200201761
WIKIDATA: Q500617
VIAF: 84911806

poznámka:
Odkaz. forma
Schweigel, Ondřej, 1735-1812
-
Sochař, řezbář.syn sochaře Antonína Sch. (1695, Slitz, Tyrolsko 24. 4. 1761 Brno) a bratr sochaře Tomáše Sch. (pokřtěn 21. 12. 1743 Brno-12.9.1814 Brno)

Ondřej (Andreas) Schweigl

Ondřej Schweigl se narodil roku 1735 v Brně jako druhorozený syn brněnského sochaře Antonína Schweigla, původem z tyrolského města Silz a jeho ženy Anny Marie rozené Stättnerové. Byl pokřtěn 30. listopadu téhož roku v kostele sv. Jakuba. Se sochařským řemeslem se seznámil již v útlém mládí, při práci v dílně svého otce. Kresbě se chodil učit k brněnskému malíři a freskaři Janu Jiřímu Etgensosvi. V roce 1755 pak nastoupil čtyřleté studium na Akademii umění ve Vídni u profesora sochaře Jakoba Christopha Schletterera.
Krátce po návratu z Vídně v roce 1761 zemřel otec Antonín a Ondřej byl tak nucen převzít jeho zavedenou dílnu. 27. února 1764 se oženil s Marií Magdalénou Hallerovou a postupně se jim narodilo devět dětí (4 chlapci a 5 dívek). Krátce po svatbě koupil v Jánské ulici č. 19 dům, do kterého přemístil svou dílnu. Postupně zde vybudoval rozsáhlou knihovnu, sbírku obrazů, kreseb, rytin, modelů a odlitků soch a medailí známých osobností. Podařilo se mu rovněž v Brně zřídit vlastní soukromou uměleckou akademii, o jejíž založení dlouhodobě neúspěšně usilovali brněnští umělci. Ve své dílně zaměstnával svého talentovaného bratra Tomáše, z jehož samostatné tvorby ale nemáme mnoho příkladů[3], nebo Jeronýma Förstera. Prestiž podniku během let stoupla natolik, že Schweigl mohl pracoval na rozsáhlých zakázkách po celé Moravě, od Mikulova po Javorník a zasahoval i do Polska. Zůstal však věrný rodnému Brnu, kde vyzdobil svými díly většinu zdejších barokních chrámů.
Na konci 18. století došlo v důsledku reforem Josefa II. ke změně ekonomických a společenských poměrů, díky čemuž klesl počet významných zakázek ze stran bohatých klášterů. A později se i díky napoleonským válkám rozvíjí hospodářská krize. Přestože dílna dokázala poměrně pružně reagovat na změny poptávky, potažmo klientely, například výrobou užitného vybavení domácností, tak se podnik stárnoucího sochaře bez nástupců chýlil ke konci. Sochař zemřel 24. března roku 1812 ve svém domě na mrtvici. Následně byla ukončena činnost dílny a uzavřena jeho domácí akademie. Rozsáhlé vybavení jeho domu bylo rozprodáno ve veřejné aukci. Žádné z jeho dětí se již sochařství nevěnovalo. Ondřej Schweigl byl činorodou a osvícenou osobností, jehož stopa se elegantně a nesmazatelně zaryla do umělecké tváře pozdně barokní Moravy.
Potřebné základy oboru získal Ondřej Schweigl již v dílně svého otce Antonína Schweigla. Umění kresby si ale zlepšoval v ateliéru malíře Jana J. Etgense. Při studiu na vídeňské akademii se prostřednictví svého učitele Schletterera seznámil s dílem sochaře Georga Rafaela Donnera a také tvorbou tehdejších rakouských malířů Daniela Grana, Paula Trogera, Františka A. Palka, Franze A. Maulbertsche nebo Martina J. Schmidta. Doma na něj pak působila díla Josefa Winterhaldera st., Ondřeje Zahnera, Gottfrieda Fritsche, Antonína Rigy nebo Jana Jiřího Schaubergera. Z malířů uznával Josefa Winterhaldera ml. nebo Josef Sterna.
Schweiglovy sochy z jeho vrcholného období se vyznačují protáhlým figurami v graciézním šroubovitém pohybu s rafinovaně řasenými drapériemi. Postavy mají menší hlavy, vypouklé oči, kudrnaté vlasy a vousy. Pozdní období vyniká klasicistními umírněnými tendencemi. Sochy se stávají statičtější s uzavřenými emocemi. Ze sochařského materiálu využíval nejčastěji štuk, který opatřoval bílou polychromií a dřevo, které zlatil v různém stupni lesku. Méně časté jsou jeho venkovní statue v kameni. Těmi pak zdobil např. zahrady zámků ve Vizovicích, Buchlovicích či hradu Pernštejna. Výjimku v jeho tvorbě činí díla z kovu, která byla ulita podle vytvořeného modelu.
Učený umělec se věnoval také návrhům oltářních architektur, svatostánků, kazatelen nebo křtitelnic. Typické portálové oltáře byly obloženy barevným pravým i umělým mramorem a rozličnými prvky v rokokových, později klasicistních formách. Kolem roku 1800 nabývaly oltáře střídmých plošších forem se štukovými reliéfy. Navrhoval též samotné interiéry doplňované štukovou výzdobou, např. kostelů v Brně na Petrově, Zábrdovicích, Vranova, nebo Šternberku. Je pravděpodobné že se Schweigl podílel i na architektonickém návrhu průčelí kartuziánského klášterního kostela Nejsvětější Trojice v Brně-Králově Poli, který jeho dílna rovněž vybavila oltáři. Komplexní návrh prostoru, kde se snoubí štuková a sochařská výzdoba můžeme vidět na zámecké kapli ve Vizovicích. Z několika příkladů můžeme Schweigla označit i jako inventora grafických listů.
Po zániku velkých klášterních domů byla dílna nucena přijímat menší zakázky farností a šlechtických objednavatelů. Vybavení kostelů se stává prostším, oltáře jsou mnohdy redukovány pouze na tabernákl. Dílna se začala více věnovat výrobě užitného vybavení, jako byl nábytek, lustry, svícny, rámy obrazů, hodiny a další truhlářské a řezbářské prvky do interiérů. Doloženými realizacemi byly např. výzdoba tzv. Stříbrného sálu zámku v Buchlovicích nebo dnes nezachovaného vybavení mineralogického kabinetu hraběte Jana Nepomuka Mitrovského pro jeho zámek v Dolní Rožínce; na tomto vybavení se podílel i sochařův bratr Tomáš. Pro přístroje brněnských hodinářů Františka X. Wachtera a Sebastiana Kürze zhotovovala dílna zlacené dřevěné schránky s romantizujícími motivy.
Nejvíce prací Ondřeje Schweigla se nachází na území Brna. Zde také založil vlastní soukromou uměleckou akademii. Je zároveň autorem kritického historiografického díla,[4] ve kterém shrnul dosavadní moravskou stavební, malířskou a sochařskou produkci. Tento spis se stal jedním z prvních pramenů k výtvarnému umění a umělcům doby baroka na Moravě, na který odkazují historici umění dodnes.
cs.wikipedia.org, 28.4.2018

Ondřej (Andreas) Schweigl

Ondraness – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0
 

Ondřej (Andreas) Schweigl

rok od - do   škola, obec, fakulta, zaměření, profesor
1755 - 1759   Akademie der bildenden Künste (Akademie výtvarných umění), Vídeň (Wien), Schletterer Jakob, *1699

Ondřej (Andreas) Schweigl

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Brno (Brno-město), Brno (Brno-město), sv. Jakub
???? - ????   Milotice u Kyjova, Milotice (Hodonín)
???? - ????   Uherské Hradiště (Uherské Hradiště), Uherské Hradiště (Uherské Hradiště)

Ondřej (Andreas) Schweigl

rok od - do   student, škola, obec
???? - ????   Kutálek Jan, *1773, soukromá umělecká akademie Ondřeje Schweigla, Brno (Brno-město)

Ondřej (Andreas) Schweigl

autorská
termín   název výstavy, místo konání
1947/12/20 - 1948/01/11   Ondřej Schweigl, Muzeum města Brna, Brno (Brno-město)
1947/12/20 - 1948/01/11   Ondřej Schweigl: Plastiky, Dům umění města Brna, Brno (Brno-město)
kolektivní
termín   název výstavy, místo konání
1946   Výběr význačných děl, Obrazárna Moravského zemského muzea v Brně, Brno (Brno-město)
2000/12/13 - 2001/03/25   Melancholie, Brno (Brno-město), Brno (Brno-město)
2006/01/26 - 2006/04/30   Rokokový klasicismus - umění doby Mozarthovy, Místodržitelský palác, Brno (Brno-město)
2006/05/06 - 2006/10/08   Śląsk: Perła w Koronie Czeskiej: Trzy okresy świetności w relacjach artystycznaych Śląska i Czech, Akademia Rycerska w Legnicy, Legnica
2006/11/16 - 2007/04/08   Slezsko: Perla v české koruně: Tři období rozkvětu vzájemných uměleckých vztahů / Silesia: A pearl in the Bohemian Crown: Three Periods of Flourishing Artistic Relations, Valdštejnská jízdárna, Praha
2011/08/18 - 2011/11/06   The Best of..., Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno (Brno-město)
2022/09/23 - 2023/02/26   Moravská zemská obrazárna (1817–1961), Místodržitelský palác, Brno (Brno-město)
stálá expozice   Pohled Medúzy - Evropské umění šesti století, Místodržitelský palác, Brno (Brno-město)
stálá/dlouhodobá expozice
termín   název výstavy, místo konání
1997   Od renesance po modernu (výtvarné umění 1570 - 1945), Hrad Špilberk, Brno (Brno-město)
2022/02/24 -   Rakouská Morava: Výtvarné umění 16.–19. století v Brně, Muzeum města Brna, Brno (Brno-město)

Ondřej (Andreas) Schweigl

katalog autorský
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1947   Ondřej Schweigl, Muzeum města Brna, Brno (Brno-město)
katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1946   Výběr význačných děl, Moravské zemské muzeum, Brno (Brno-město)
  1997   Od renesance po modernu (1570-1900), Muzeum města Brna, Brno (Brno-město)
  2000   Melancholie, Moravská galerie v Brně, Brno (Brno-město)
  2001   Pohled Medúsy / Medusa's Look (Evropské umění šesti století / Six Centuries of European Art), Moravská galerie v Brně, Brno (Brno-město)
  2006   Slezsko: Perla v České koruně (Tři období rozkvětu vzájemných uměleckých vztahů), Národní galerie v Praze, Praha
  2008   15 let FaVU VUT v Brně, Nakladatelství VUTIUM, Brno (Brno-město)
  2011   THE BEST OFF (Moravská galerie v Brně), Moravská galerie v Brně, Brno (Brno-město)
  2022   Moravská zemská obrazárna (1817–1961), Moravská galerie v Brně, Brno (Brno-město)
  2022   Rakouská Morava (Výtvarné umění 16.–19. století v Brně), Muzeum města Brna, Brno (Brno-město)
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1975   Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
  1995   Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
  2016   Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (2. svazek N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1936   Knihy o umění (Akord 1936/3), Umění, 48
  1984   Počátky dějin umění na Moravě, Umění, 97-112
  2014   Staří mistři, Ročenka ART+, 29-30
  2015   Der Bildhauer Andreas Schweigl und die Sakralkunst in Mähren zur Zeit der josephinischen Reformen, Umění / Art, 63.ročník, 3.číslo, 156-181
  2015   Josef Stern a Ondřej Schweigl: Učený malíř - učený sochař, Josef Stern, 41-48
www
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  ????   Ondřej Schweigl (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org
diplomová (disertační) práce
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1930   Sochařské práce Ondřeje Schweigla na Tišnovsku