pohlaví: muž

Erich Wolfgang Korngold

V anglosaských zemích a hlavně ve světě filmu je Korngoldovo jméno pojmem, u nás je jen málo známým hudebním skladatelem. Otec Julius Korngold byl brněnským právníkem a v době svého působení v Brně spolupracoval jako hudební kritik a publicista s několika brněnskými německými listy. Erich Wolfgang s bratrem Eduardem (pozdějším hercem) vyrůstali v uměnímilovném prostředí, naplněném zejména hudbou. V roce 1901 se rodina přestěhovala do Vídně. Erich Wolfgang už v 6 letech projevoval výrazné muzikální vlohy a byl považován za zázračné dítě. Senzací se stalo uvedení jeho pantomimy Schneemann (Sněhulák) na scéně Vídeňské dvorní opery v roce 1910. Autorovi bylo pouhých 13 let. Ve stejném roce zaznělo i v sále Německého domu v Brně jeho rané dílo, Klavírní trio op.1. Erich Wolfgang vystudoval vídeňskou konzervatoř a věnoval se kompozici. Rok 1917 přinesl jednoaktové opery Ring des Polykrates (Polykratův prsten) a Violanta. Celovečerní opera Die tote Stadt (Mrtvé město, 1920) se dočkala uvedení ve všech velkých operních domech včetně Metropolitní opery v New Yorku. Nechyběla ani v brněnském repertoáru (1922). Do Brna Korngold poměrně často zajížděl, v sezóně 1929 - 30 byl stálým hostujícím dirigentem v brněnském německém divadle a jeho díla byla uváděna až do začátku 30. let. Kromě oper (Das Wunder der Heliane-Helianin zázrak, 1927 a Die Kathrin, 1934) komponoval Korngold také instrumentální díla (Sonáta pro housle a orchestr G dur, písňové cykly). V roce 1927 přednášel teorii a dirigování na vídeňské Státní akademii, dirigoval ve Vídeňské státní opeře. Pro režiséra Maxe Reinhardta upravil Offenbachovu Krásnou Helenu a Straussova Netopýra. Tak začala jejich tvůrčí spolupráce. V roce 1934 svěřil Reinhardt Korngoldovi scénickou hudbu k filmu Sen noci svatojánské. Hned napoprvé sklidil skladatel úspěch a získal další nabídky. V roce 1938 emigroval do USA, kam ho následovala celá rodina. Znamenalo to jednak záchranu před pronásledováním z rasových důvodů, jednak nástup strmé kariéry autora hudby k filmům, většinou velkým a slavným titulům. Bylo jich celkem sedmnáct (např. Kapitán Blood, Pán sedmi moří, Podvod, Magický plamen). Dva z nich (Anthony Adverse, 1936 a Dobrodružství Robina Hooda, 1938) mu vynesly cenu Filmové akademie -Oscara. Úspěchu a popularity ve světě filmu dosáhl ovšem skladatel na úkor tvorby vážné hudby. Po válce (s výjimkou snímku Magic Fire v roce 1954) Korngold spolupráci s filmovými studii ukončil. Tehdy vzniklo jeho nejznámější instrumentální dílo, Houslový koncert. Vídeňští filharmonikové uvedli také jeho Symfonickou serenádu, některé operní scény se vrátily k jevištním skladbám. Korngoldova úspěšná hollywoodská filmová dráha však tuto stránku jeho díla převážila. Evropa a s ní i Brno začíná v posledních letech Korngoldovo dílo znovu objevovat a uvádět (v Brně v roce 1997 u příležitosti dvojího jubilea E. W. Korngolda uspořádala Nadace Opus musicum Korngoldovi festival pod názvem Korngold Anniversary 1997, v roce 2002 se tento festival v mezinárodním měřítku uskutečnil opět pod názvem Hudební dny E. W. Korngolda - Korngold Anniversary 2002). Na brněnskou operní scénu se téhož roku vrátilo vynikající nastudování Mrtvého města. Dne 7. 5. 2002 byla na Korngoldově rodném domě na Kolišti č. 1 odhalena pamětní deska. 6. prosince 2004 bylo v Domě pánů z Kunštátu otevřeno Korngoldovo centrum s bohatým faktografickým i hudebním archivem.

zdroj: www.brno.cz