národnost: česká
pohlaví: muž

Zdeněk Kessler

Krédem JUDr. Zdeňka Kesslera bylo Peroutkovo „Vždy optimisticky“, ačkoliv k optimismu po značnou část života potřeboval velkou vnitřní sílu. Narodil se v rodině železničáře a vyrůstal v brněnských čtvrtích Komárově a Heršpicích, v národnostně i sociálně různorodé a přesto nikoliv nepřátelské oblasti. Ke konci války byly zavřeny nejvyšší ročníky středních škol a student Zdeněk Kessler byl nasazen nejprve do válečného průmyslu, v dubnu 1945 na kopání zákopů kolem Brna. Podařilo se mu ale zběhnout a konce války se dočkal doma. Ve zkrácené lhůtě dokončil oktávu a maturoval na I. Reálném gymnáziu na Starém Brně. Po maturitě se zapsal na práva, kde se v té době souběžně přednášelo i národohospodářství. Kessler a jeho vrstevníci měli štěstí, že ještě stihli přednášky i zkoušky původních profesorů (Engliš, Chytil, Vybral) a podle původních zákonů. Po absolutoriu (doktorát v roce 1949) pracoval jako právník v tehdejší AEG ( pozdější Elektromontážní závody) nejprve v oddělení plánování a statistiky, potom v nově utvořeném právním oddělení. Už za studií se věnoval politické práci, po roce 1948 ilegálně. V rámci Masarykovy sociologické společnosti se s několika absolventy a posluchači právnické a filozofické fakulty podílel na vytvoření skupiny studentů humanitních oborů, která pod názvem „oddělení pro vědeckou politiku národně socialistické strany“ připravovala pro brněnské poslance parlamentu připomínky k zákonům, vydávala pro ně i interní časopis. Po únoru 1948 někteří členové emigrovali, skupina však pokračovala v činnosti. Své kritické komentáře a elaboráty posílala ilegálně do zahraničí. Mezi kolegy-emigranty se však našel udavač. Skupina byla označena za protistátní, její členové pozatýkáni a odsouzeni za špionáž a velezradu. Doktor Kessler dostal v roce 1953 trest 17 let v jáchymovském táboře Nikolaj, určeném pro odsouzené nad 10 let. V jáchymovských dolech strávil 7 let do amnestie v roce 1960.

V Brně zůstala po manželově odsouzení s dvouletou dcerkou manželka Nora (sňatek v roce 1950), která statečně snášela tvrdou životní zkoušku.

Po propuštění pracoval JUDr. Kessler 7 let v podniku Pozemní stavby jako závozník a skladník. V roce 1968 absolvoval (potají) na Vysoké škole ekonomické v Praze postgraduální studium využívání matematických metod v ekonomii a získal práci v Projektovém ústavu obchodu. Postupně se dostával k odborné práci (v letech 68-70 výzkumný pracovník, 70 – 88 specialista pro ekonomii investiční výstavby v oblasti obchodu, 88 – 90 poradce pro ekonomii a organizaci). Po celou dobu byla rodina pod kontrolou StB.

Po listopadu 1989 se JUDr. Kessler zapojil do vzniku Občanského fóra a Konfederace politických vězňů. V roce 1990 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění ČSFR za Jihomoravský kraj, členem ústavně právního výboru a předsedou mandátového a imunitního výboru. V roce 1992 byl jmenován soudcem Ústavního soudu ČSFR a v následujícím roce jej prezident Václav Havel jmenoval předsedou Ústavního soudu České republiky. Pod vedením dr. Kesslera se Ústavní soud stal oporou demokracie a uznávanou institucí doma i v zahraničí.

Zdeňku Kesslerovi se dostalo i významných ocenění, Masarykova univerzita mu udělila Zlatou medaili, je držitelem Stříbrné medaile rytíře Randy, kterou uděluje Jednota českých právníků, v roce 2002 mu prezident republiky udělil Řád TGM a Francouzská republika jej vyznamenala Řádem rytíře čestné legie. Město Brno doplnilo tyto pocty v roce 2003 udělením čestného občanství.

Dcera Dagmar (provdaná Lastovecká) navázala na otcův odkaz: zastávala funkci primátorky města Brna, byla zvolena senátorkou a jmenována soudkyní Ústavního soudu.

zdroj: www. brno.cz

Zdeněk Kessler

Zdeněk Kessler

encyklopedie/slovník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	1999	Český biografický slovník XX. století (II. díl K-P), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha