národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01100946

Alois Pražák

Zámožná měšťanská rodina Pražákova byla sice česká, ale češtinu používala hlavně ve styku s dětmi a služebnictvem, jinak se hovořilo a psalo německy. Malý Alois si však, zpočátku alespoň pro mluvený projev, češtinu osvojil. Studoval na gymnáziu v Kroměříži a filozofii v Brně, kde se u něj díky vlivu Matouše Klácela a Řehoře Volného objevily první známky vlasteneckého cítění. V Olomouci absolvoval Pražák studia práv a od roku 1844 se věnoval advokátní praxi v Brně. Roku 1848 byl zvolen poslancem moravského zemského sněmu, kde se mimo jiné zasloužil o zrušení poddanství. Na jeho návrh odmítli tehdy moravští stavové bližší státoprávní spojení Čech, Moravy a Slezska, o které usilovali čeští politici. Roku 1849 stál Pražák u zrodu Národní jednoty svatých Cyrila a Metoděje (pozdější Matice moravská). V zemském sněmu se stal výraznou osobností. To mu později přineslo i zvolení do ústavodárného říšského sněmu, kde se postupně sbližoval s vůdčími osobnostmi české politiky (František Palacký, František Ladislav Rieger ). Roku 1861 založil staročesky orientovanou Národní stranu na Moravě. Se skupinkou přátel (Jan Helcelet, P.Ignác Wurm, František Antonín Mathon) vytvořil volební výbor, který vydal předvolební prohlášení. Jeho zveřejnění umožnil redaktor Jan Ohéral, který je otiskl v Moravských novinách, jediném českém politickém listu na Moravě. Národní straně na Moravě nepřinesly volby do zemského sněmu významný úspěch, v březnu 1861 se však na Moravě zrodila moderní česká politická reprezentace, která nadále usilovala o co největší zastoupení v zemském sněmu a o uznání jazykové i národní samosprávnosti Moravy. V letech 1879 - 1891 byl Pražák členem Taaffeho vlády (ministr spravedlnosti, český ministr - krajan). Ve svém úřadu zastával zájmy českého národa, hájil rovnoprávnost českého jazyka při soudních a úředních jednáních. Roku 1888 byl povýšen do nižšího šlechtického stavu.

Alois Pražák se rozhodl dát svým snahám o emancipaci českého živlu v německém prostředí tehdejšího Brna i hmotný výraz. Pověřil známého vídeňského architekta dánského původu Theophila Hansena, aby postavil v souladu se záměry plánované okružní třídy v jednom komplexu české kulturně společenské středisko Besední dům a sousedící obytný palác, který se stal sídlem Pražákovy rodiny.

V letech 1871 - 73 byl soukromý dům dokončen. Navzdory protichůdným tendencím německé městské správy vznikl v Brně jedinečný soubor budov ve stylu vídeňské neorenesance, který se stal centrem českého vlasteneckého dění. Alois Pražák stál i za objednávkou výstavby nemcnice U svaté Anny, která byla rovněž zadána Hansenovi (1864). I po odchodu do soukromí prosazoval Alois Pražák neúnavně myšlenku ústavních změn ve prospěch autonomního postavení českých zemí v rakousko-uherské monarchii. Tři desítky let byl vůdčí osobností české Moravy a nejvýznamnějším českým politikem 19. století na Moravě. Je pochován v Mařaticích u rodného Uherského Hradiště. Kromě obytného paláce na Husově ulici č. 18 (Pražákův palác), dnes jednoho z domů Moravské galerie v Brně, je po něm pojmenována ulice v Horních Heršpicích.

zdroj: www.brno.cz

Alois Pražák

Alois Pražák

Alois Pražák