národnost: česká
pohlaví: muž

poznámka:
NK ne - 2020/09

František sen. Hnízdil

Narodil se v rodině kováře Josefa Hnízdila na Kladně. Za války v prosinci roku 1915 narukoval do rakouské armády. Zařazen byl do Infanterie, regiment č. 88 Marschkompanie II/XIV. Podařilo se mu přeběhnout frontu a dostal se do české legie v Itálii, kde byl raněn. Po válce se dobrovolně přihlásil do čsl. domobrany, s níž se dostal na Broumovsko. Působil v osvětovém kroužku 7. dobrovolného čs. praporu z Itálie. V roce 1922 byl povolán na vojenské cvičení a zařazen do technické roty pěšího pluku č. 38. Na Náchodsku, konkrétně v Hronově, již zůstal. Původně byl vyučen holičem, ale toto řemeslo nevykonával. Byl zaměstnán jako mandlířský dělník a noční hlídač v textilní továrně. Oženil se s Helenou Otovou. Manželství bylo bezdětné a manželka mu brzy zemřela. S druhou manželkou Amálií Bernardovou z Nízkého Dřevíče měl dva syny: Františka (*1925) a Josefa (*1928). Bydleli v prvním patře hostince Na Prajzku, kde se tehdy ještě svítilo petrolejovými lampami. Záhy se však přestěhovali do obecního domu u nového hřbitova, kde František dělal domovníka. Celá rodina byla organizována v tělocvičném spolku hronovského Orla a František, hlava rodiny, byl navíc nadšeným divadelním ochotníkem a členem dobrovolného spolku hasičů.
Vyřezávat loutky začal jako samouk při noční práci hlídače. Sám je také omalovával. Loutek vyřezal velké množství, čímž si přivydělával na živobytí. Hodně jich také rozdal. U místních lidí měly jeho řezby velký úspěch. Po smrti manželky v roce 1934 byl nucen vést se svými dvěma syny chlapskou domácnost. František dokonce zastupoval v době dovolené městského strážníka, kontroloval zavírání hostinců v určenou dobu a jeho synové pravidelně každý
večer rozsvěceli a ráno zhášeli pouliční osvětlení. V Jiráskově divadle promítal v určené dny filmy a synové na kole nebo na vozíku filmy přiváželi a odváželi na nádraží. Jeden čas prodával také „černopestrý margarin“, který rozvážel na reklamním kole.
Po dobu trvání Jiráskovy výstavy v roce 1937 byl František Hnízdil v muzeu zaměstnán. Aby mimo příležitostných zaměstnání rodinu finančně zabezpečil, koupil na splátky od původního náchodského majitele plakátovací podnik v Hronově s výhradním právem využívat vývěsních tabulí pro plakáty a smuteční
parte. To znamenalo jistou obživu pro celou rodinu až do začátku II. světové války. Po válce byl zaměstnán u pramenů Hronovky a Regnerky, kde rovněž vyřezával hlavičky loutek. V roce 1948 se František Hnízdil ženil potřetí. Vzal si Olinu Erbrovou, s níž měl syna Miroslava. Záhy však onemocněl. Léčil se na oddělení onkologie v Hradci Králové, nemoc však rychle postupovala.
František Hnízdil zemřel 24. 6. 1950. Pochován je na legionářském hřbitově v Hronově. Kolik loutek František Hnízdil za svůj život zhotovil, se nedá zjistit, neboť si žádnou evidenci nevedl.
Boris Ekrt, muzeumnachod.cz, 5.9.2020

František sen. Hnízdil

František sen. Hnízdil

encyklopedie/slovník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2005	Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L), Nakladatelství Nucleus, Hradec Králové (Hradec Králové)