Maťo Mišík

* 1975
hudebník, výtvarník

 

pohlaví: muž

NK AUT: jx20050112005

poznámka:
Odkaz. forma
Mišík, Martin
syn Vladimíra Mišíka.
Začínal jsem jako kreslíř pravěkých zvířat. Můj hlavní cíl byl ale stát se ošetřovatelem pravěkých zvířat (to mi byly tři roky). Postupem věku jsem však s politováním zjistil že to asi nepůjde a tak jsem se vrátil ke kreslení. Z pravěku jsem volně přešel na zvěř současnou a dostal se tak i ke koním. Jelikož jsem se díky máti pohyboval v dostihovém prostředí dost často, měl jsem je v oku. Můj kůň se vždy maloval od zadku...?!?
A tak se stalo, že jsem se poprvé ve svém životě zúčastnil a vyhrál, respektive mohl vyhrát, svojí první soutěž. Šlo o dětskou soutěž v malování koní, kterou pořádalo dostihové závodiště v Praze, kam můj obrázek máma poslala. Bohužel jsem byl hned diskvalifikován s odůvodněním, že dotyčný (můj) obrázek rozhodně nemalovalo dítě ale dospělý jedinec. Byl jsem zdrcen. A navíc soutěž vyhrál můj kamarád se svým infantilním obrázkem „buchtokoněm“ a za odměnu byl ve vysílání Studia Kamarád. Po tomto traumatickém zážitku jsem na dlouho zanevřel na veškerou faunu a našel si nový směr.
Mé výtvarné běsnění jsem nasměroval na styl zvaný komiks. Zamiloval jsem se do všech těch super hrdinů a monster tak, že mi to zůstalo dodnes.
Pak přišlo rozhodování, kam na školu. Po pár neúspěšných pokusech dostat se na UMPRUM (obor užitá grafika) a na Ježkárnu (obor loutka), jsem se nakonec dostal na "Soukromou mistrovskou školu uměleckého designu". Šlo o obor "hračka, loutka, maska". Bylo to ideální řešení jak se dostat k více profesím najednou. Můj "Glum" (byla to dřevěná marioneta) dokonce vyhrál soutěž... Nyní visí...u mámy a hlídá ji.
Během školy jsem se stal také vášnivým přívržencem skateboardingu. A tím jsem se dostal k jisté formě užitého designu a to na skateboardových deskách. Z počátku šlo pouze o ručně vytvářené originály na prkna mých přátel. Ale později jsem se dostal až k firmě Assassin a vytvořil několik designů pro jejich podzimní sérii snowboardů. Například moje "Bomby letící na školu a úřední budovy v USA" byl opravdový hit sezóny. Díky tomuto designu jsem také dostal mojí první zakázku na obal CD.
Šlo o Žlutého psa a desku "poslední lžíce". Tomu ale předcházelo několik obalů pro demo snímky kapel mých kamarádů. Zároveň jsem si vyzkoušel vydávat s kamarádem metalový fanzine časopis. Já dělal design a on psal. Šlo především o umění xeroxu. Žádné počítače, pouze Já a Xerox.
Jelikož jsem muzikant a pohybuji se v tomto prostředí, práce bylo dost. Různé plakáty, pozvánky a pod. Dostavily se další obaly: Žlutý pes "čínská otázka" a "psí kusy", Kratochvíl & Ackerman "duolog" (pouze grafika), Těžkej pokondr "jéžišmarjá" a "kuss", Kurtizány z 25. Avenue "medium" (kde jsem také za pomoci přátel vytvořil obsáhlý CD-Rom + hru), Wohnout "Pedro se vrací", Roe-deer "aquaparty" a Kabát "dole v dole"... a další.
Od té doby se mé pole působnosti stále rozšiřovalo. Přes ilustrace pro různá media (Magazín Lidových Novin), nakladatelství (Argo), tvorbu webových stránek, grafiku všeho druhu (loga, CI, plakáty, deskové hry …), výtvarné podklady pro počítačové hry a animace, tvorba komiksů až po práci s videem.
zdroj - www.matomatic.com

Maťo Mišík

rok od - do   skupina, *vznikla, poznámka
???? - ????   Selfbrush, *

Maťo Mišík

autorská
termín   název výstavy, místo konání
2008/11/06 - 2008/12/04   Maťo Mišík: MAŤoBALY a další havěť, Palác Akropolis, foyer (AGalerie), Praha