Jaroslav Vrchlický
* 17. 2. 1853, Louny (Louny), Česká republika (Czech Republic)
† 9. 9. 1912, Domažlice (Domažlice), Česká republika (Czech Republic)
překladatel, dramatik, pedagog, básník
národnost: česká
pohlaví: muž
NK AUT: jk01151037
poznámka:
Skutečné jméno
Frída, Emil, 1853-1912
Jaroslav Vrchlický
Pocházel z Loun, jeho otec byl kupec. Dětství strávil v Ovčárech u Kolína. Měl zde strýčka, který byl knězem. Gymnázium studoval ve Slaném (od roku 1862), Praze a Klatovech. Po jeho ukončení (1872) studoval na přání rodičů bohosloveckou fakultu. Záhy však, již v roku 1873 přestoupil na filozofickou fakultu v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a francouzskou literaturu, kterou později také překládal.
Pseudonym pro něj vymyslel jeho přítel, známý lékař Josef Thomayer, když spolu ještě jako studenti navštívili na jaře rozkvetlé údolí říčky Vrchlice u Kutné Hory a on byl unesen nádhernou jarní scenérií.
Používal slova pábit, když si odcházel zakouřit. Toto slovo později posunul dále Bohumil Hrabal, jenž je používal ve svých dílech (Pábitelé).
Na studiích se seznámil s Zikmundem Winterem, Josefem Václavem Sládkem a Aloisem Jiráskem a spolu založili skupinu lumírovců (Jirásek záhy přešel k ruchovcům).
Od roku 1875 působil jako tajemník a vychovatel synů hraběcí rodiny Montecuccoli-Laderchi v Meranu v Itálii.
Po svém návratu působil jako učitel a roku 1877 byl jmenován tajemníkem na české technice, později se stal profesorem moderních věd a získal čestný doktorát.
V roce 1901 jej, spolu s Antonínem Dvořákem, rakouský císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu a jmenoval jej členem Panské sněmovny říšské rady ve Vídni. Vrchlický zde vystupoval a obhajoval požadavek všeobecného hlasovacího práva. Jako člověk byl nesmírně činný, mj. byl členem Královské akademie v Padově, členem tovaryšstva polského v Paříži a samozřejmě čestným občanem mnoha českých měst. Od roku 1893 byl jmenován profesorem evropské literatury na Univerzitě Karlově. Byl také členem České akademie věd a umění.
Vrchlický byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, cena však mu nebyla udělena.
Jeho dílo obsahuje přes 200 svazků, mj. přes 80 básnických sbírek a 50 divadelních her.
Jeho básnické sbírky a dramata jsou vrcholnou ukázkou formální dokonalosti, avšak zároveň poměrně čtivé. Vrchlický se snažil dokázat, že čeština může vyjádřit všechno, což skutečně lze.
Pozdějšími generacemi, a to již počínaje generací 90. let 19. století, byla Vrchlického tvorba často kritizována až odsuzována. Proti jeho dílu vystoupili například také i o tři roky starší Tomáš Garrigue Masaryk, jenž Vrchlického uznával jen jako dobrého překladatele, a F. X. Šalda. Až další generace básníků jako Viktor Dyk, Lev Blatný a Jaroslav Seifert, si uvědomila kvalitu jeho básnického díla, a nyní je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých básníků.
Vrchlický svým dílem připravil půdu pro symbolismus. Cílem jeho díla bylo vytvořit poezii, která by se zcela vyrovnala vrcholnému evropskému básnictví a ztělesňovala harmonický ideál člověka. Zabýval se historickými náměty, především vývojem lidstva. Vycházel mj. z Legendy věků od Victora Huga. Při tomto mapování historie nacházel největší inspiraci v antické lyrice.
cs.wikipedia.org, 2013/03/01
Jaroslav Vrchlický
rok od - do | škola, obec, fakulta, zaměření, profesor |
???? - 1872 | Gymnázium, Klatovy (Klatovy) |
Jaroslav Vrchlický
rok od - do | instituce, obec, poznámka |
???? - ???? | Itálie |
???? - ???? | Město Klatovy, Klatovy (Klatovy), Vrchlického sady nedostaly své jméno náhodou, právě zde v budově někdejšího gymnázia studoval slavný český básník Jaroslav Vrchlický. Jeho studia připomíná pamětní deska na nedaleké budově obchodní akademie. |
???? - ???? | Učitelský ústav, Praha |
1857 - ???? | Ovčáry, u strýce faráře Antonína Koláře, aby zesílel, vychodil zde obecnou školu |
1890 - 1912 | Česká akademie věd a umění (ČAVU), Praha, tajemník IV. třídy |
1893 - ???? | Univerzita Karlova, Praha, profesor |
Jaroslav Vrchlický
rok od - do | skupina, *vznikla, poznámka |
???? - ???? | osobnosti (Plzeňský kraj), * |
1890 - ???? | Česká akademie věd a umění, *, jeden z prvních členů, řádný člen IV. třídy, 1890 - 1912 tajemník IV. třídy |
Jaroslav Vrchlický
Jaroslav Vrchlický
Jaroslav Vrchlický
kniha | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1887 | Básnické profily francouzské (Studie větší i menší), František Šimáček, nakladatelství, Praha | |
1897 | Nové studie a podobizny, František Šimáček, nakladatelství, Praha | |
1962 | Poutí k Eldorádu, Strom života, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, n.p. (SNKLU), Praha | |
1966 | Host na zemi, Československý spisovatel, Praha | |
1966 | Selské balady, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha | |
1973 | Píšťala Panova, Československý spisovatel, Praha | |
1973 | Šárka, Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, Praha | |
1983 | Zahrada slov, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha |
Jaroslav Vrchlický
Jaroslav Vrchlický
kniha | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1958 | Cyrano de Bergerac (Heroická komedie o pěti aktech), Orbis, Praha | |
1964 | Historie II - Básně (Král Richard III., Král Jindřich VIII., Perikles, Venuše a Adónis, Zneuctění Lukrécie, Sonety, Nářek Milenčin, Vášnivý poutník, Fénix a hrdlička), Státní nakladatelství krásné literatury a umění, n.p. (SNKLU), Praha | |
1965 | Cyrano de Bergerac (Heroická komedie o pěti aktech), Orbis, Praha | |
1978 | Záludná luna, Československý spisovatel, Praha | |
1985 | Edgar Allan Poe: Havran (Šestnáct českých překladů (1. vydání)), Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha | |
2010 | Havran The Raven, Šimon Ryšavý, nakladatelství, Brno (Brno-město) | |
podřazený dokument | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1938 | Balada o uzeném slanečku, Život, 22-22 |